O neposlušném kuřátku

Z bílého vajíčka, na kterém seděla maminka slepice, se vylíhlo malé žluté kuřátko. Bylo heboučké, slaboučké a jenom pípalo, ale protože se o ně maminka starala, rostlo, rostlo, rostlo, až už z něho bylo samostatné kuře.

Jednou se vydalo na procházku a potkalo kachňátko. To bylo také žluté, ale mělo větší červený zobáček a na nohou plovací blány. Kuřátko s kachňátkem se pěkně pozdravilo -

a za chvíli si spolu vyšlapovali po cestičce.

Když přišli k vodě, huplo kachňátko do potoka, až se voda rozstříkla.

Kuřátko se udiveně dívalo za kachňátkem, jak krásně po vodě plave.

Dlouho se na břehu nerozmýšlelo a skočilo za kachňátkem do vody.

Ale co se stalo! Kuřátko neumělo plavat jako kachňátko a začalo se topit. Volalo zoufale o pomoc a už myslelo, že se jistojistě utopí.

Kachňátko je však uslyšelo, honem k němu připlavalo, chytilo zobáčkem kuřátko za hlavu a vytáhlo je na břeh.

Z kuřátka kapala voda jako v pohádce z hastrmana. V hlavě mu hučelo, jako když vítr hvízdá, stálo celé schlíplé, ale bylo rádo, že je z vody venku. Kachňátko, které je zachránilo, mu domlouvalo: „Vidíš, vidíš, kuřátko, tak to dopadne, když někdo neumí plavat, nemůžeš skákat kdekoli do vody. To by ses utopilo a maminka by pro tebe plakala.“ Kuřátko slíbilo, že už to nikdy neudělá a pospíchalo honem domů k mamince.

O neposlušném kuřátku

Výrobce

DPraha

Rok

1964

Délka

Autor

Nosek Jiří

Napsal

Talacková Marie

Označení

B0413

O neposlušném kuřátku

Podobné pohádky

Výtvarná výchova 2. díl

Kdo pro nás pracuje

O panence, která tence plakala

Pohádka o veverčí jedenáctce