y
O šípkové Růžence
Byl vám jednou jeden král, celé zemi kraloval, neměl, ale, neměl děti. Jednou kolem ptáček letí:
Čim čim, čim-čim, čimčará! Ať pan král se postará o kolébku malovanou. Růžence na uvítanou!
Kvete růže na zahrádce, voní krásně, voní sladce růže poupátko: Vítej, děvčátko!
Roste dítě jako z vody, paní královna ji vodí po zahradě, po komnatách, neustále za ní v patách.
Sudička jí řekla kdysi, prstíček prý poraní si, popíchá se na vřetánku, potom usne v dlouhém spánku.
Ať se stane, co se stane, sudba zlá ji nedostane! Zakopali v celé zemi vřeténka i s přeslicemi.
Růženka má pěkná líčka, spanilá jak holubička. Růženka je jako víla, celý den by protančila.
Jako víla nad potokem skotačí si s pavím okem, muziky jen hrajte všude, šestnáct let jí zítra bude!
Zašlo slunko za horama: zůstanu teď chvilku sama. A už skokem k staré věži jako laňka hbitě běží.
Podivně to vzduchem víří, pavučiny, netopýři, babička – hle! Co tu dělá? Nikdy jsem ji neviděla!
Předu, soukám zlaté nitě, chceš-li, také naučím tě! Předu, soukám do červánků, sáhni si jen po vřetánku.
A Růženka sotva sáhne, píchla se a tryskne náhle kapka krve po vřetánku... teď tu spinká v dlouhém spánku.
A v tu chvíli zámek celý, všichni rázem oněměli: Na lehátku král si hoví, co vyprávěl, nedopoví.
Nad pekáčem kuchtík spí si, kočička u plné mísy, královnu i dvorní dámy přehluboký spánek mámí.
Jen růžička rozpustilá najednou se roztančila, na tisíce vonných kvítků rozhodila přes besídku.
Kol dokola růže všude, růžové i růže rudé, kol dokola růže jen, celý zámek opleten.
Přešla léta, sto let spánku... Jednou tudy v ranním vánku jede princ, ach – jak to voní! K růžičce se růže kloní.
Pojď jen, hochu, pojď jen blíž, sladké kouzlo uvidíš! Nejkrásnější ze všech plátků dáme ti dnes na památku!
A princ stojí zmámen celý – lidské oči neviděly tolik vzácné, čisté krásy! Dívenko, jak líbezná jsi!
Co se to však stalo jen? Jako by s tím polibkem čarodějná přišla síla – Růženka se probudila.
A s Růženkou celý sál, probudil se i pan král, paní královna i dámy, kuchtíček i s kočičkami!
Sedm nocí, sedm dní, všichni se pak radují, Růženka si prince vzala, nejhezčí mu růži dala.
A ta růže spanilá sedmkrát se rozvila, do světa se rozletěla, všecičko nám pověděla.
