Čert a KáčaV jedné vesnici měli děvče jménem Káča a ta měla velmi hubatou pusu. Což o to, mít vyřídilku není špatná věc, ale když ta venkovská holka pusu snad nikdy nezavřela. Kdyby alespoň to její povídání bylo k hezkému poslouchání, jenomže nebylo. Milé Kačence se nikdy nikdo s ničím nezavděčil. Za milým úsměvem hned viděla úšklebek, za hezkým slovem tušila faleš. Podle sebe posuzovala druhé. A že v ní dobrého bylo jen jako špetky soli do polévky, nápadníci se jí vyhýbali. Kdo by taky stál o ženu, která dnem i nocí nadává a hubuje?Jenomže Káča už měla roky na vdávání. „Přece nezůstanu na ocet, vždyť jsem holka jako lusk, chaloupku mám, políčko jako z obrázku, to by tak bylo, aby o takovou holčinu jako jsem já nikdo nestál,“ řekla si Káča a vyšňořila se k muzice. V hospodě muzikanti vyhrávali jednu skočnou za druhou. Jiné dívčiny šly z kola do kola, jen hubatou Káču k tanci nikdo nevyzval. A že Káča seděla v koutě jako zapomenuté koště, tetky klevetnice měly posvícení. Káča si vzdychla: „Jak já bych ráda tancovala! Klidně bych se v kole natřásala i se samotným čertem.“+7Některá přání se plní velmi rychle. Sotva Kačenka vyslovila tužbu zatancovat si s čertem, rozrazily se dveře a do sálu vstoupil mysliveček. Nikdo ho neznal, ale mládenec to byl k pohledání. Myslivecký klobouček hezky na stranu, tmavé kníry samý lesk, černé oči pichlavě hledaly tanečnici. Však se nejedna panenka na něho libě usmála. Jenomže myslivec si přišel zatančit s Káčou. Vytáhl ji z kouta, cinkl zlaťákem a nechal si zahrát sólo. Kačence štěstím a radostí jásalo srdce. Konečně má tanečníka, na kterého tak dlouho čekala.׋›Tento obrázek je určen pouze pro uživateleDalší okénka (7) uvidíte po přihlášení.Čert a KáčaVýrobcePPFilmRok2020Délka11 okénekAutor kresebVydrová MarkétaAutor textuRožnovská LenkaOznačeníB1202KoupitDalší diafilmy výrobceO Slunečníku, Měsíčníku a VětrníkuNeposlušná kůzlátkaPrincezna na hráškuO velké řepě