y
Péťa a vlk
Sluníčko svítilo, jen se smálo, byl krásný letní den. Chlapeček Péťa si měl hrát na zahrádce, ale vtom vidí, že branka je otevřená, šup – a už byl venku!
Však už tu na něho čekali dobří kamarádi – ptáček Štěbetáček a kachnička Máchalka.
To bylo radosti ze shledání! A hned začali na louce dovádět.
Jenže brzy na ně přišel dědeček: „Ty, ty, ty, Péťo,“ káral vnoučka, „i ty kachničko – to se dělá? Honem domů! Copak nevíte, že se v okolí potlouká zlý vlk?!“
A už vedl malé provinilce zpátky. Jenže kachničce se to nelíbilo.
Utekla dědečkovi – a alou k rybníku! Netušila kachnička, že od lesa už po ní číhá krvelačný vlk.
Hop a skok – a už ji má! - Běda, běda neposlušné kachničce!
I ptáček jen taktak unikl mlsné vlčí tlamě … Vylétl na strom a začal úpěnlivě volat o pomoc.
Uslyšel to Péťa, spatřil vlka a ztrnul leknutím … S kamarády je zle! Musí je zachránit! Ale jak, když branka je zamčená? - Co jen dělat?!
Už do má – Doběhl rychle pro důkladný provaz, vlezl na zahradní zídku a už je na stromě. Tam pošeptal ptáčkovi, jak vyzrají na lupiče vlka.
Frrrnk – a ptáček se zatřepetal vlkovi těsně kolem čenichu. To vlka tuze dopálilo a rozhnal se za malým odvážlivcem. Ale ten mu pořád o vlas uniká …
Začala veliká honička, dokola, dokolečka kolem stromu, pořád rychleji a rychleji, až se vlkovi docela zamotala hlava. Na to čekal Péťa: Opatrně spustil smyčku na vlčí ocas – teď! -
- a už je lupič polapen! Nepřejte si vědět, jak zuřil a vyváděl, jak sebou cloumal v bezmocném vzteku!
Tu se k němu klouček opatrně přiblížil a polechtal ho proutkem. Vlk se rozehnal, aby Péťu spolkl, ale jak tak otevřel tlamu dokořán -
- vylétla z ní – představte si – živá, zdravá kachnička Máchalka!
To bylo radosti, to bylo objímání, když kachnička děkovala věrným přátelům za své zachránění! Ale to už k nim z lesa přicházel pan myslivec.
Už dlouho se plahočil ve dne v noci po lese a marně se snažil ulovit vlka, který v okolí natropil mnoho škody – a teď blahopřál statečnému chlapci!
Za chvíli se po cestě k městečku ubíral nevídaný průvod: Péťa, ptáček Štěbetáček i kachnička Máchalka a s nimi i pan myslivec, vedoucí na provázku spoutaného vlka. Naši tři přátelé se od té doby měli ještě více rádi a kachnička se naučila poslouchat. A co se stalo s vlkem? - Běžte se podívat do zoologické zahrady!
Konec.
