Pro doplnění historických souvislostí uvádíme i seznam diaprojektorů, které byly vymezeny na:
• vyráběné sériově v Československu (jsme národem kutilů)
• včetně možnosti promítat diafilmy
Toto vymezení bohužel vyřazuje z našeho přehledu nejen dovozové Laterny magicy a další kvalitní projektory zejména z Německa a Ruska, ale také zajímavého výrobce Druopta (promítačky na baterie).
Foto: ceskefotoaparaty.cz
Jindřich Suchánek: 1. československá továrna na úzký film v Brně: Výrobní artikl firmy Suchánek zaměřený na fotoamatéry, byl v první polovině třicátých let zcela okrajový a obsahoval pouze přístroje na diaprojekci (Simplex, Popular Dia). Jindřich Suchánek pak v roce 1937 uvedl na trh diaprojektor Diax a v roce 1939 Diax II: „Profesor Herčík hodně filmoval, byl předsedou Československé společnosti pro vědeckou kinematografii. Tenkrát, chodil k nám a byl jsem s ním ve velmi úzkém styku. Oni měli určité požadavky a určitá přání, takže např. potřebovali pro školy diapositivní přístroje. To bylo všechno tenkrát velmi drahé. Proto jsem udělal takový velmi levný diapositivní přístroj.“ (Henkrich, Jindřich Suchánek)
V roce 1948 při druhé vlně znárodňování byla firma včleněna pod správu Meopta Brno.
Po válce si několik spolupracovníků pracujících u JSB založilo svoji firmu Mašarák, zaměřenou na mechanické přístroje. Díky výrobě pohádek vznikla první promítačka, vyráběná z konzerv UNRRA. Později vznikl i druhý typ promítačky - zřejmě jen prototyp.
Diaprojektor Diar je první bakelitovou promítačkou. Výrobu zajišťovalo výrobní družstvo Chemoplast Brno, pod licencí Moravské ústředny Brno. Podle vnějších znaků rozlišujeme tři typy projektorů. Rozdíly mezi nimi jsou však minimální - barva, nápis, typ objektivu, konstrukce rámečku pro promítání na výšku.
Promítačka umožňuje kromě diafilmů promítat i diapásy. Když pomineme diference v barevnosti, prodávala se ve třech designových druzích krabic.
Diaprojektor se co do designu povedl především svým žebrováním. Jeho základním výrobním nedostatkem se ale bohužel stal nevhodný rámeček, vyznačující se poškozováním a složitým zakládáním diafilmu. Projektor se prodával souběžně s DIARem, a to ve čtyřech druzích krabic (barvu krabice červenou a modrou a šedou považujeme za jeden druh). Zásobník bylo možné natočit o 90° pro promítání diafilmů na výšku. Vertikální diafilmy byly vyráběné zejména sovětské a maďarské výroby (ve slovenském znění), zpočátku také školní.
