Děvčátko se sirkami

1. V daleké cizí zemi byli někteří lidé tak chudí, že posílali prodávat do ulic děti sirky.

Tak jedno děvčátko taky tak chodilo večer se sirkami, ale nic neprodalo. Jel kolem vůz, děvčátko se leklo a ztratilo pantofel. Druhý pantofel jí vzal zlý kluk.

A tak děvčátko chodilo bosé, nožky mu promodraly, ruce prokřehly, celé se třáslo a balilo ručky do roztrhané zástěrky. Lidé přecházeli kolem děvčátka, ale nikdo si ho ani nevšiml. Jeho oči hleděly prosebně k pánům a ruce se sirkami se třásly.

Děvčátko se schoulilo do koutka. Domů se neodvažovalo, protože neprodalo ani jednu krabičku a otec čekal na peníze. Ach, jak by bylo hezké, zahřát se aspoň sirkou! I vytáhlo děvčátko jednu sirku z krabičky a škrtlo jí. Sirka hořela teplým jasným plamenem.

Jaké to bylo podivuhodné světlo! Děvčátku se zdálo, že sedí u teplých kamen, ve kterých překársně hořelo. Ale v tom plamen zhasl a děvčátko opět sedělo na chodníku s oharkem sirky v ruce a třáslo se zimou.

A pak rozšktlo druhou sirku a hledělo na zeď, kam dopadlala záře sirky. Tu se proměnila zeď v průhledný závoj a děvčátko jim vidělo do světnice. Tam stál stůl s mísou a na ní byla krásně upečená husa. Ale sotva děvčátko husu zahlédlo, sirka zhasla a bylo po všem.

I rozškrtlo děvčátko třetí sirku a spatřilo krásný vánoční strom. Na jeho zelených větvích hořelo na sta svíček a na děvčátko hleděly pestré ozdůbky. Děvčátko po nich natáhlo ruce, ale vtom sirka zhasla a vánoční světýlka stoupala vzhůru k obloze a proměnila se v jasné hvězdy. Jedna z nich však padala po obloze dolů.

„Někdo umírá,“ říkávala děvčátkova babička, „když padá hvězda,“ a holčička si na to vzpomněla. Škrtla znovu sirku a zeď a v záři sirky se zjevila babička, nesmírně jasná, přívětivá a dobrá.

„Babičko!“ zvolalo děvčátko. „Vezmi mě s sebou! Já vím, že zmizíš, až sirka dohoří. Tak jako zmizela kamna, husa a vánoční stromek!“ A rychle rozškrtla všecky zbylé sirky, aby viděla babičku co nejdéle. Sirky vydaly takovou záři, že bylo jasno jako za bílého dne. Babička nebyla ještě nikdy tak hezká a veliká.

I vzala děvčátko do náruče a letěly spolu v lesku a radosti vysoko, převyskoko, kde nebylo ani zima, ani hlad, ani úzkost... Když se novoroční jitro rozbřesklo nad ulicí, leželo děvčátko na zemi vedle vyškrtaných sirek zmrzlé.

Děvčátko se sirkami

Výrobce

DiarMU

Rok

1955

Délka

Autor

Malý Süsser

Napsal

Pazourek Vladimír

Označení

B0500

Děvčátko se sirkami

Podobné pohádky

Zimní pohádka

Uhádni mne – Sedmitečná

Jak v Kocourkově utopili raka

Pohádka o kamnech