y
Smola a Mazáček - Na výletě
Smola a Mazáček mají krásné auto. Austina 40 HP. Věčně schovaného v garáži, aby na něj nepršelo. Kde ho vzali se raději ani neptejte.. Jednou za čas je potřeba auto projet a tak dnes vyrážejí na výlet. No start byl tedy rychlý, Smola nestačil ani nastoupit.
Ale hned po startu to byla pohodička. Smola se vyškrabal na svoje sedadlo a může se jet! Ale přes zeď a skrz plot přece ne!! Měli by jet po silnici!
A hned se jim ta jejich krasojízda vymstila. A to měli ještě štěstí - píchli jenom kolo! „Chtělo by to pumpičku,“ přemýšlí Mazáček nahlas.
A první nápad měl tentokrát Smola: „Pomůžou nám páni muzikanti!“, hned říká Smola Mazáčkovi. A už se jde s nimi domlouvat.
Na nafouknutí je nejlepší klarinet takže: „Jedno sólo pro klarinet, pánové!“ „To se to pojede,“ pochvaluje si Smola.
Tak a už konečně jedeme. „Jú, podívej Mazáčku, v kině hrají Sen lásky, tady se to píše na plakátě!“ ukazuje Smola Mazáčkovi. A to neměl dělat! Hromada uhlí neuhnula! Prásk!!
A z cestovatelů máme dva kominíky. Teď nepoznáme Mazáčka od Smoly a Smolu od Mazáčka. A to auto jak vypadá!
„Chtělo by to trochu ofoukat,“ mudruje Mazáček. A Smola má další výtečný nápad: „Pomůže nám slon!“ Nechme se překvapit, co zase vymyslí!
„Stačí jedno sloní kýchnutí a budeme čistí my i auto,“ navrhuje Smola. Stačilo, aby slon dobře spolupracoval... Kýchací prášek byl sice nezvyklé krmení, ale…
…ale zabralo to! Hepčí!!!! Pozdrav Pánbůh! Tak to byl ale kýchanec! Přesně takový, jaký ti dva umouněnci potřebovali. Z auta i z nich odletěl všechen prach z uhlí a jsou zas jak na začátku výletu.
„Tak hurá, můžeme jet zase cestou necestou!“ libují si Mazáček se Smolou. Ale doslova to asi nemysleli!! Tohle určitě není cesta, kterou by chtěli jet! „Tak zatoč,“ volá Smola na Mazáčka. Jenže tomu zůstal volant v ruce! To nevypadá vůbec dobře!!
Pro jízdu z kopce volant nepotřebují, ale kdepak to skončí?? Tak tohle teprve nevypadá dobře… i když.. „Jupí,“ volá Mazáček, „chybí nám jen plavky!“ a snaží se zlehčit situaci. Smola se jen usmívá. A žbluňk!
„Vidíš, ten volant by byl stejně k ničemu,“ libuje si Mazáček na přídi plavidla a užívá si plavbu. To Smolovi tak do smíchu není a jen tak pod fousy si brblá, že to zase musí oddřít všechno sám.
„A už jsme za vodou,“ oddechl si Smola, už měl toho pádlování tedy dost. Tak šup, všechno dolů a usušit. Ještě že Mazáček je hlava otevřená a vymyslel super sušák, s takovou budou mít prádlo suché, než přijedou k nejbližší civilizaci. Přece nebudou dělat pobouření a ostudu!
Ajajaj! To je lávka pro pěší! „Přece to nepůjdeme pěšky! To nás musí unést!“ myslí si oba dva. Co myslíte vy? Unese lávka pro pěší auto s těma dvěma?
„Jedeme! Unese!“ radují se oba.. Ale co to?? Neunesla!! Jak by mohla!! Rup. Křup. A dolů šup!
Z lávky zbyla jen hromada dřeva, která teď leží na dně soutěsky s rozlámanými zbytky auta, Mazáčkem a Smolou. Jim se naštěstí nic nestalo. „Tak to tedy nebyl dobrý nápad,“ poznamenal Smola.
A tak, i když je výlet u konce, mají oba úsměv na tváři a spokojeně se vrací domů. Do garáže „dojeli“, spíše jdou pěkně po svých. Ale co, tohle spolu opět zvládnou, protože ve dvou se to přece lépe táhne!