y
Smola a Mazáček - Vzduchoplavci
Den jako stvořený pro závody balonů. A to by bylo, aby u toho Mazáček a Smola chyběli! Ne, ne, toto si přece nenechají ujít – nastupovat pánové, ať nezmeškáte start! Každý jiný by šel po žebříku kolmo vzhůru, ale Mazáček? Nikdy!
Připravit, ke startu pozor a TEĎ! Ne, to nebyl startovací zvon, to byly jen zvonky od krav, co se dole pasou… Tak až TEĎ! Všichni okolo letí vzhůru. „Proč my ne?“, ptá se Smola Mazáčka. Ten se jen bezradně rozhlíží, ale takto to přece nenechají. Áááá!! Mazáček už ví!!
„To je tou kotvou,“ říká Smolovi, „musíme se jí zbavit!“ „Když musíme, tak musíme,“ odpovídá Smola a hned má jasné řešení: „Stejně by nám k ničemu už nebyla.“
Šmik… Jenže ouha! Je jasné, proč byl start tak obtížný a kotva nešla vytáhnout – oni na ní během startu chytili - pěknou jalovičku. Ta jen bučí a bučí...
Jenže každá jalovice něco váží, a když ještě letí z nebes, dokáže napáchat nedozírné škody. No a tahle padla rovnou do prodejny Uzenin. Naštěstí tam už si s ní budou vědět rady.
„Hurá, už letíme!“, jásají Mazáček a Smola, stoupají výš a výš do oblak, ale nějak se nedívají, kam je vítr nese. Jen se rozhlíží po krajině, pod nimi jsou lesy, louky... a samou radostí mávají na soupeře.
Takže je vlastně mračna, do kterých vletěli, pěkně překvapila. Kromě toho, že nediví jak letí, tak si ještě z dešťových mraků nabrali do koše vodu. Jak si s tím poradí?
To je pro ně hračka! Nenechají si zkazit náladu ani sportovní a závodní nadšení. Stačí trochu šikovnosti a důvtipu a koš je zase prázdný a letí se dál!
Ale poradí si i s ostatními soupeři? Smola a Mazáček jim nějak nestačí. Co mají za fintu, že jsou rychlejší, vítr mají všichni přece stejný. Že by to bylo tím, že jsou dva a balon má prostě větší zátěž?
I to se dá přece vyřešit! Tohle jistě napadlo vychytralého Mazáčka. Prostě nalákají prvního opeřence, co poletí okolo, nakrmí ho a on pak třeba na oplátku pomůže jim..
...pokud ho rychle a dobře chytí. A to se Mazáčkovi povedlo. Ocitají se v čele závodů. Tak jupíííí !! „Letíme rychle, jako vítr.. vlastně jako ptáci!,“ směje se Smola soupeřům.
To se dělat nemá, protože soupeře není radno nikdy podceňovat. Zvláště ty, kteří chtějí vyhrát za každou cenu a používají nedovolené prostředky. Pif, paf!
Ne, to není dobré!! Kromě toho, že ztratili okřídlený pohon, tak je v balonu díra jako
vrata a hodně ztrácejí na výšce! Mazáček a Smola se drží zuby nehty.
„A co teď?“, ptá se se strachem Smola a snaží se nevypadnout zase z koše. „Teď se pevně drž!“ odpovídá Mazáček a snaží se o totéž. Teď nemohou víc, než si zkusit užít vzdušný tobogán.
I když.. Mazáčka asi přece jen něco napadlo! Tak Smola zkouší vysílat sos signál střídavým ucpáváním a uvolňováním díry v balonu. „Jistě nás někdo zachrání!“ bláhově oba doufají.
Pomalu jim dochází, že se je nikdo zachraňovat nechystá, tak je i smích přešel. Drží se z posledních sil v koši, který pod balonem už tak tak drží.. a zem se neúprosně blíží víc a víc.
Ostatní balony a vzducholodě se vznášejí ještě vysoko na obloze, když Mazáček a Smola klesají k zemi. Jedno je jasné-na zastavení kotvu, které se zbavili už na začátku, opravdu potřebovat nebudou. V tom zmatku však úplně přehlédli, že sice klesají, ale správným směrem a že minuli CÍL!
Všimli si toho až ve chvíli, kdy kolem davy volají SLÁVA, HURÁ, VÍTĚZOVÉ. A tak se Mazáček i Smola s obrovskou radostí přidávají k jásotu. Vůbec jim nedochází, jaké štěstí vlastně měli! Přistáli, nic se jim nestalo a ještě zvítězili.
I když Smola si jako vítěz asi nepřipadá, když táhne koš a zbytek z balonu. Za to Mazáček se s pohárem v ruce cítí jako opravdový vítěz!!
