Za starých časů neměli v Kocourkově krejčího. Proto museli dávat šít šaty do města.
Jednou šel Matěj z Kocourkova na návštěvu ke kmotrovi a uviděl na močále raka. „To je jistě krejčí,“ řekl si Matěj, když uviděl, že to prapodivné stvoření má hned dvoje nůžky. I vzal Matěj raka a rovnou s ním do Kocourkova ke starostovi.
A hned, že našel krejčího a tady že je. Starosta svolala radní, dali hlavy dohromady a bylo mnoho radosti, že už nebudou muset dávat šít šaty do města.
+6
Bylo před posvícením a matky kupovaly dcerám plátno na nové šaty. Starostova žena koupila dokonce hedvábí. A rozložili pak všechny látky v hospodě na stůl a položili doprostřed raka. Matěj řekl, že bude nejlíp, když dají krejčímu pokoj a nechají ho celou noc pracovat.
Ráno se přišli podívat, jak nastříhal děvčatům na šaty. První vešla do hospody starostová. „Rány boží!“ zvolala, když viděla na stole tu spoušť. Rak v noci všechny látky roztrhal. Když se to dozvěděli ostatní sousedky, běhaly a lomily rukama.
Nápad, co a jak s takovým krejčím, měl zase Matěj. Přišel do rady slavného města Kocourkova a povídá: „Mělo by se mu vyčinit. Za trest takového špatného krejčího do putýnky s vodou hodit.“ Stalo se. Hodili raka do putýnky a čekali, jak poleze ven. Ale rak nic, jen na dně spokojeně ležel.
„Je to trochu málo vody pro takového krejčího. Tento podařený mistr by potřeboval pořádnou hloubku. Heleďte, jak si stříhá nůžkami jako pro zábavu,“ říkali počestní občané kocourkovští.
A tak donesl Matěj raka v pytlíku do lesa a že ho hodí do tůně, kde byla pěkná hloubka. „Teď máš poslední chvilku na rozmyšlenou!“ Ale rak nic a tak Matěj „krejčíka“ vysypal do vody.
„Jak sis ustlal, tak si lehneš! Stříhat jsi nechtěl, tak teď se utop!“ Rak vesele zastříhal klepety a ponořil se ke dnu. Všichni kocourkovští tomu přihlíželi.
I šel kolem mlynářský krajánek a ptá se: „Co se tu děje, chytáte raky?“ „Kdepak, holenku, topíme krejčího, zkazil nám šaty!“ Krajánek se smál, až se za břicho popadal. A hned s tou zprávou běžel do mlýna. Odtud se zpráva rozlétla do světa. Všude si vyprávěli, jak v Kocourkově utopili raka.