Jedna velmi hezká dívenka neměla ani tatínka ani maminku a musela bydlet u cizí paní. Musela spávat v kuchyni u popela a proto jí říkali Popelka. Popelka musela hodně pracovat, zatím co dvě dcery té zlé paní nedělaly nic, jen se strojily a chodily tančit na zámek.
Popelka by si chtěla také jít někdy zatančit, ale neměla žádné šaty. Když prosila o dovolení, zlá paní jí dala přebírat hrách a čočku, do které nasypala popela. „Až to přebereš, můžeš jít tančit,“ smála se zlá žena, protože věděla, že přebírání hrachu bude dlouho trvat.
+6
Popelka přebírala, ptáčci a holubi se slétali, zobáčky vybírali hrách a pomáhali Popelce. Brzy byl hrách přebrán, ale hned jí ta zlá paní dala k přebírání dvakrát tolik hrachu. Zase pomohli ptáci Popelce.
Dokonce jeden ptáček zavolal Popelku do zahrady pod stromek, se kterého jí snesl krásné střevíčky a nádherné šaty. Popelka se nastrojila a šla tančit na zámek.
Krásný princ s ní tančil celý večer.
Když ji doprovázel domů, schovala se mu Popelka do křoví blízko holubgníku, ve kterém bydleli její pomocníci – holoubci. Princ jí nenašel a ani nevěděl, s kým tančil a jak se jmenuje tato krásná dívka, která mu utekla a schovala se v křoví. Popelak se převlékla, ulehla se svému popelu a nikdo nemohl vypátrat její tajemství. Jedenkrát byl zase velký bál na zámku a Popelka zase si přišla zatančit v nádherných šatech a krásných střevíčkách, které jí ptáček snesl se stromku. Princ ji poznal.
Dal namazat schody lepidlem a když jako obvykle mu Popelka chtěla utéci, přilepil se jí jeden střevíček na schody.
Princ vzal střevíček a chodil dům od domu zkoušet, které dívce padne střevíček na nožku. Všechny však měly nohy větší. Tak malou nožku neměla žádná. Princ přišel také ke zlé paní. Tato však schovala Popelku v kuchyni a ukázala princovi jen své dcery. Jedna však měla příliš velkou patu, druhá zas velký palec. Princ hledal dále a našel konečně Popelku. Jak byl překvapen, když Popelce střevíček bezvadně padl. Měl velkou radost, když se Popelka přiznala, že to byla ona, s kterou celý večer tančil.
Popelka si postěžovala, jak se jí zle vede a proto jí princ odvedl k sobě na zámek. Tam vystrojil velikou svatbu a velkou slavnost. Tak se stala chudá Popelka š´tasnou „paní princovou“.