Tajemná skříňka

Daleko za mořem, kde slunce vychází, v zemi japonské, vládl zpupný císař, který si chtěl podrobit krásnou zemi korejskou.

I vyslal své rádce, aby zvěděli, jaký lid tam žije. Když přirazila japonská loď ke korejské zemi, setkali se japonští vyzvědači s malým chlapcem, který se jmenoval Čon Čun Kuan. Dávali mu nejtěžší hádanky, ale chlapec všechny snadno uhodl. „Jak teprve budou moudří dospělí?“ řekli poslové a vrátili se domů.

Japonský císař se velmi rozzlobil, že jsou někde lidé chytřejší, než on. Vložil do jantarové skříňky slepičí vejce, zapečetil ji a rozkázal poslům: „Odevzdejte skříňku korejskému králi a vyřiďte mu, že nepozná-li do úplňku měsíce, co se ve skříňce skrývá, vytáhneme proti němu do boje.“

Poslové se vydali na cestu do Koreje. V tu dobu přišel malý Čon Čun Kuan do korejského královského města hledat práci. Přijali ho v domě prvního královského ministra a dali mu vyleštit drahocenné zrcadlo. Zrcadlo mu však vyklouzlo z rukou a rozbilo se. Rozhněvaný ministr rozhodl, že chlapec musí zůstat do své smrti v jeho domě jako otrok.

Zatím odevzdali japonští vyslanci korejskému králi tajemnou skříňku. Ten se velmi polekal, protože ani on, ani jeho rádci nemohli uhodnout, co je ve skříňce ukryto.

Čas ubíhal a blížil se den, kdy měli oznámit japonskému císaři rozluštění hádanky, jinak přepadne nepřítel zemi. Korejský král poslal skříňku svému prvnímu ministrovi. Nerozluští-li tajemství a nezachrání tak čest království, že přijde o hlavu.

„Není na světě takové záhady, kterou by člověk nerozřešil,“ řekl malý Čon Čun Kuan zoufalému ministrovi. Ministr mu nabízel zlatý palác, rozluští-li hádanku, ale chlapec žádal pouze svobodu pro sebe a pro všechny otroky. Ministr přislíbil a chlapec bedlivě naslouchal, co a jak se ve skříňce pohybuje. Potom vzal štětec a napsal na skříňku rozluštění.

Ministr odevzdal tajemnou skříňku králi, který se velmi podivil, když na ní četl nápis: „Ani pro dítě ta hádanka tak těžká není. Je tam bytost, která dává jitru pozdravení.“ Ale ani král, ani ministr nechápali, co odpověď znamená. Vyslali proto s rozluštěním k japonskému císaři malého Čon Čun Kuana.

Zatím co chlapec plul přes širé moře, korejský král a ministr se utěšovali, že přijde o hlavu jen obyčejný otrok, rozhněvá-li snad císaře špatné rozluštění hádanky.

Japonský císař se urazil, že odpověď přináší jen malý chlapec, a k tomu otrok, a posupně se rozesmál, když četl rozluštění. „Ve skříňce není žádná živá bytost. Propadls mi životem a mé vojsko obsadí korejskou zemi! Do skříňky jsem dal jen obyčejné slepičí vejce.“ Jaké však bylo překvapení, když sňali pečeti a skříňku otevřeli. Vyskočil z ní mladý kohoutek a vesele zakokrhal. „Jak mohu vyhlásit válku zemi, kde už malé děti jsou tak bystré a smělé? Jak moudří a stateční musí být teprve korejští mužové!“ řekl císař. Čon Čun Kuan zachránil svou vlast a vysvobodil mnoho nešťastníků z otroctví.

Tajemná skříňka

Výrobce

DiarMU

Rok

1957

Délka

Autor

Zezula Milan

Napsal

Simanov Vladimír

Označení

B0487

Koupit

Tajemná skříňka

Podobné pohádky

Kdo je hloupější

O pionýrském šátečku

Jak stařeček měnil, až vyměnil

Dřevorubcův krajíček