y
Kolo
Náš Janek má velký cíl, kolo by si rád koupil.
Část peněz už našetřil, i strýček mu přilepšil.
Maminka má z toho strach: „...nebezpečí na cestách! Příběh tě snad přesvědčí, když moc nedbáš na řeči.“
Žilo-bylo u silnice nafoukané převelice pyšné kolo – chtělo hned objet rychle celý svět.
Koloběžka na něj volá: „Pojď povozit děti, hola!“ Ale to jen pyšně letí a na hřišti plaší děti.
Trojkolka ho napomene: „Takhle se nejezdí, ne, ne! Parkem nesmíš se tak hnát, musíš dobře značky znát!“
Kolo bylo pyšné stále, nafoukané dokonale. Bez tréninku prý to svede, že i motorku předjede.
Nepředjelo! Všechny síly milé kolo opustily. Uřícené ze závodu spadlo k řece, pilo vodu.
Spartak bručí: „Jak ti je? Kdo zpocený se napije, zrezaví a zápal získá, pod peřinou si pak stýská.“
Po nemoci jako ďas, křižovatkou jede zas. Kvůli němu pak fiatka nabourala plot i vrátka.
Felicie k sobě volá všechna auta, shora, zdola: „Hněvem se mi volant smýká, potrestejte výtržníka!“
Pohrůžek se nebojí, je mu jedno, kde stojí.
Z cesty vyjel na chodník, ten nebezpečný uličník.
Kličkovalo po silnici, vtom se mu děs zračí v líci. Šestsetrojka jako střela těsně kolem přeletěla.
Tu se na něj přímo žene auto štěrkem naložené. Kdo na cestě hazarduje, špatně skončí, havaruje.
Zůstal z něho zmáčklý plech, všem dětem byl na posměch. Tak skončilo pyšné kolo... to kdyby se tobě stalo?
Při sčítání úspor znova myslí Janek na ta slova. K mamince se něžně vine: „Takové ne! Jsou i jiné... „
Otec s matkou se radili, až to brzy vyřešili, Janek bude radost mít, v koutě stojí „Favorit“!
Nejdřív Janek do školy dělá vzorně úkoly. A když skončí povinnosti, cvičí Janek do sytosti.
Z karambólů nemá strach, vždyť zná značky na cestách. Přestože je ještě dítě jezdí velmi svědomitě.
Jeho mladé, zdravé tělo při tréningu zmohutnělo. Bude z něho – jistá věc – velmi dobrý sportovec.
