Jedno děvčátko mělo malé koťátko. S koťátkem si hrálo a krmilo ho mlíčkem. Jednou ráno však děvčátko zapomnělo nalít koťátku do misky mléko.
Koťátko bylo hladové a chtělo pít. Chtělo poprosit, aby mu děvčátko nalilo mlíčko, ale zapomnělo, jak koťátka prosí.
+10
Vyběhlo na dvůr, kde stál kůň. „Proč pláčeš, koťátko“ - zeptal se kůň. „Jak bych neplakalo. Jsem hladové a zapomnělo jsem, jak se má prosit,“ odpovědělo koťátko. Kůň mu poradil: „Řekni hi-hi-hi! A děvčátko ti naleje mlíčko. Když mám hlad, vždycky tak prosím.“ „Ale ne, tak prosí jenom koně,“ řeklo koťátko.
Koťátko utíkalo dál a potkalo krávu. „Proč pláčeš, koťátko?“ - zeptala se kráva. „Chci pít mlíčko a zapomnělo jsem, jak mám prosit,“- odpovědělo koťátko. „Řekni búúú-ú-ú. Já vždy tak prosím, když mám hlad.“ - poradila mu kráva. „Ale ne, tak prosí jenom krávy a telátka. Opravdu koťátka tak neprosí“ - řeklo koťátko a utíkalo dál.
Koťátko uviděl pes. „Proč pláčeš, koťátko?“ - zeptal se ho pes. „Chci pít mlíčko a zapomnělo jsem, jak se má poprosit“, odpovědělo koťátko. „Řekni haf, haf! Já tak vždycky prosím,“ poradil pes. „Tak určitě ne, koťátka tak neprosí, tak prosí jenom psi,“ pravilo koťátko a běželo dál.
Jak běží, potká velkého černého kocoura. „Proč pláčeš, koťátko?“ - zeptal se kocour. „Jsem hladové a chtělo bych pít mlíčko, ale zapomnělo jsem, jak se má poprosit“, řeklo koťátko. „To je jednoduché! Řekni mňau, mňau! A děvčátko ti hned dá mlíčko“ - poradil mu kocour. „Opravdu, tak prosí koťátka!“ a poděkovalo kocourovi za radu.
Koťátko se zaradovalo a hned běželo k děvčátku. Otevřelo tlamičku a zamňoukalo.
Děvčátko hned pochopilo, co koťátko chce a nalilo mu do mističky mlíčko.
Hladové koťátko se dalo s chutí do pití teplého mlíčka. Za chvilku byla miska prázdná. Děvčátko mu znovu nalilo mlíčko, dokud se hladové koťátko nenasytilo.
Když dopilo, vyskočilo na stoličku, lehlo si na polštářek a spokojeně předlo a odteďka už ví, jak si koťátka říkají o mlíčko.