y
Demänovské jeskyně II.
Leknínové jezírko v Růžové síni. Uprostřed tzv. Rokokové tanečnice. Jedině Demänovské jeskyně se mohou chlubit svými jezírkovými lekníny. Tvoří se odpařováním krasové vody mělkého jezírka. Zhuštěný vápenec, rozpuštěný ve vodě se sráží na jeho hladině kolem stalagmitů ve formě tenkých destiček. Destičky jsou barvy růžové.
Tentýž úkaz vidíme na detailním záběru, který zobrazuje Leknínové jezírko s růžovými listy.
Živá pagoda. Ukazuje projev života v jeskynním podsvětí. Dočervena zbarvený dvoumetrový stalagmit, jehož život udržuje v půlhodinovém intervalu padající vodní kapka z malého brčka na stropě. Na pravé straně je Neživá pagoda, jejíž růst se zastavil pro nedostatek krasové vody.
Detailní záběr Živé pagody.
Růžovou síní podzemní prostory jeskyně nekončí, ale pokračují v nepřístupných částech proti toku Lučanky přes Pekelný dóm a Brčkovou chodbu. Na zpáteční cestě vidíme Vodopád u Štítu míru.
Mohutný kopulovitý stalagmitový útvar nazývaný Katedrálou. Jeho žlutooranžové zbarvení se zvlášť pěkně vyjímá před zeleně zbarvenými stěnami prostoru.
V nejvyšších, tedy nejstarších částech jeskyně vidíme krápníkový vodopád Smuteční vrby v Hviezdoslavově dómu. Jeho celá výška je 60 m. Nejspodnější část asi 16 m vysokou vidíme na obraze.
Dalším prostorem je Jánošíkův dóm. Jeho stěny zdobí růžovočervené krápníkové záclony.
Na pravé straně terasy v Jánošíkově dómu vidíme krásnou Zrcadlovou studánku.
Partie z Leninových síní. Prostor působí dojmem vznešenosti a důstojnosti.
Kamenné slunce na stropě Panenské chodby. Přes strop jeskynního prostoru hustě vedle sebe pronikající vodní kapky zde vytvořily nesčetné množství bílých a žlutých stalaktitů.
V Dómu odborů vyniká svou krásou Druhé modré jezírko. Je hluboké asi 3 m. Vysrážený vápenec vytváří na jeho dně řasnaté tvary podobné mořským houbám. Je to typický znak pro hlubší jeskynní jezírka.
Detailní záběr krápníkové výzdoby nad Druhým modrým jezírkem. Nad ním visící řasnaté záclony se odrážejí v jeho tmavozelené hladině.
Kouzelné jezírko udivuje svou krásou. Zvláštním úkazem jsou tu "krajkové límečky" vysrážené okolo růžových sloupů jezírka. Stalaktity, které visí do vody, se obalují řasnatými tvary vysráženého uhličitanu vápenatého na koncích krápníků.
Sněžný dóm. Jednou z jeho nejkrásnějších částí je Stalagmitový lesík.
Ze Hřbitova hrdinů sestupujeme do Galerie 1. máje, která patří k jedné z geologicky nejstarších částí Jeskyně svobody. Robustní stalagmity a krápníkové sloupy zdobí jeho prostor. Galerie končí 40 m hlubokou Propastí parašutistů, která vznikla propadnutím se horního patra. Medvědí chodbou končí prohlídka jeskyně. Opouštíme podzemní labyrint Jeskyně svobody. Toto dokonalé dílo přírody, jeho rozmanitost, bohatost barev a jemnost i mohutnost krasových útvarů působí na člověka nezapomenutelným dojmem. Četná jezírka člověka udivují. Přes staletí se vyvíjely krápníkové útvary v jeskyni. Dnes by se mohl někdo domnívat, že v nich vládne klid, jakoby vývoj stál. Krápníky ale žijí, rostou i dál. Krasová voda vytváří neustále nové útvary, které i v budoucnu budou udivovat vděčné návštěvníky.
Krása Tatranské přírody v okolí Demänovských jeskyní naše zážitky umocňuje.
Od jara až do podzimu zdobí louky pestrý barevný koberec horské květeny.
Některé z květů ukazují poslední záběry.
Loučíme se Demänovskou dolinou s radostí v srdci a odnášíme si z ní ty nejkrásnější dojmy. Její prohlídkou jsme si obohatili poznatky o krásách naší vlasti, jejich poznáním roste v nás láska k rodné zemi a naše socialistické vlastenectví.
