y
Kohout, kocour a palice
Tři bratři, každý má v hrsti své dědictví: kohouta, kocoura a palici.
Byli jednou tři bratři a těm zemřel otec. Byl chudobný, a tak svým třem synům odkázal jen kohouta, kocoura a palici. Nejstarší si vzal kohouta, prostřední kocoura a nejmladší dostal palici.
Nejstarší syn prodával na trhu kohouta.
Když otce pochovali, odebral se nejstarší syn na trh prodat kohouta. Ale nadarmo ho lacino nabízel, kupce nenašel. Rozmrzelý se ubíral domů. Cestou domů si našel nocleh u hospodáře v dědině.
Hospodář rozmlouvá s nejstarším synem.
Ještě se ani nerozednívalo a hospodář už vstával. Nejstarší syn se podivil: Kampak, kam, hospodáříčku, vždyť ještě ani nesvítá? - Ale jak by mohlo svítat, vždyť jsme ráno ještě z kopce nedonesli, - povídá hospodář. - A to proč? - ptal se host. - Nu, tak, - pravil hospodář, - my si opravdu každý den chodíme pro ráno na nejbližší vrch.- Nechoďte nikam, hospodáříčku,- domlouval mu nejstarší bratr, - já mám u sebe takového ptáka , který den přivolává!
Kohout sedí na opěradle židličky, natahuje krk a kokrhá.
Sotva to dopověděl, kohout natáhl krk a zakokrhal. Když to hospodář uslyšel, rychle vyběhl na dvůr. A co nevidí? Už opravdu svítalo.
Rychtář dává nejstaršímu synovi zlaťáky za kohouta.
Hospodář zaběhl k vesnickému rychtáři zvěstovat mu, jakého zázračného ptáka, co ráno přivolává, jeho host má. Rychtář přiběhl a koupil vzácného ptáka za dvěstě zlatých. Nejstarší syn se zaradoval, jak dobře svého kohouta prodal.
Stůl s jídlem, na stole plno myší, lidé bezmocně přihlížejí.
I prostřední bratr se svým kocourem se vydal do světa. Přišel do jakési vesnice. K obědu dali lidé jídlo na stůl. Tu ze všech koutů přiběhly myši, nažraly se dosytosti a jen to, co nechaly, snědli lidé.
Prostřední bratr rozmlouvá s vesničany.
- Lidé, lidé, copak to u vás je? - říká prostřední bratr. - Radši bych hladem zahynul, než bych měl po myších jídat! - Co máme dělat? Nadarmo líčíme pasti, ubránit se nemůžeme!
Kocour prohání myši.
- Nu, já bych vám dovedl pomoci, říká prostřední bratr. - Eh, pomoz nám a my se ti dobře odměníme. Prostřední bratr vešel do síňky, pustil z pytle kocoura a ten nelenil a hned začal myši chytat.
Prostřední bratr předává lidem kocoura, oni mu dávají pytlík zlaťáků.
Vesničané se dlouho nerozmýšleli, hned vyplatili třista zlatých za to zázračné zvíře, které je bude před myšmi chránit. Tak se vrátil domů i prostřední bratr, šťastný, že tak dobře prodal svoje dědictví.
Nejmladší bratr si vykračuje s palicí na rameni.
Nakonec i nejmladší bratr vzal své dědictví – palici a šel do světa, kam ho oči vedly. Šel dlouho a nikde žádná práce se mu nenaskytla. Až hladový a unavený přišel do jedné vesnice.
Vesničané hrnci zatloukají kůly do země.
Před touto vesnicí viděl, jak chlapi na mezi vtloukají hrnci kolíky do země. Náš nejmladší bratr se na takovou práci ani dívat nemohl.
Nejmladší bratr ukazuje vesničanům, jak se kolíky palicí zatloukají do země.
Nuže, ukažte, - zapíchl kolík do země a palicí ho dobře zarazil. Chlapi na něho civěli s otevřenými ústy a hned s ním domlouvali, zda by jim tu dobrou palici za pětset zlatých neprodal, vždyť pravda mnoho hrnců roztloukli.
Nejmladší bratr sype na stůl kopu zlaťáků, další dva bratři přihlížejí.
A tak se náš nejmladší vrátil domů k bratrům a velice se jim smál, že to nejhorší mu nechali, ale on přesto nejlépe prodal.
Svatební hostina nejmladšího bratra.
Náš nejmladší bratr si potom našel šikovnou ženušku, vystrojil velikou svatbu, na kterou pozval své bratry a sousedy. Dobře hospodařil a hospodaří doufám až dodnes.
Konec.
