y
O Tánině cukrárně
Žili byli jednou dva známí — rozcuchaný mikrob Gejza a umouněný mikrob Baltazar. Nedávno se ještě proháněli po koupališti, protože slunko pálilo jako pec a v takovém vedru je nejrozumnější si vyjít někam k vodě. Teď je však podzim a v takovém nečasu se nechodí na koupaliště, ale úplně jinam.
—Poslyš, Gejzo! — ozval se umouněný mikrob Baltazar. —Dostal jsem ti takovou chuť na makový koláč, že až! —Namouduši, Baltazare! — vyskočil rozcuchaný mikrob Gejza. — To je skvělý nápad! Pojďme rychle do cukrárny!
Rozcuchaný mikrob Gejza a umouněný mikrob Baltazar nelenili a vešli do nejlepší cukrárny v celém okolí.
Jistě tušíte, milé děti, že ta cukrárna nepatří nikomu jinému než malé Táni. Každý večer v ní sní několik kousků dortů a někdy i velké kopce šlehačky.
Nedivme se, že naši dva mlsouni se za chvíli začali cítit v cukrárně jako v sedmém nebi. Jedli a jedli, až jim najednou odskočily všechny knoflíky z kalhot.
Jeden knoflík udělal — frnk! Druhý knoflík udělal — cvrnk! Třetí knoflík — drnk! Čtvrtý knoflík —jé! Táňa se hrozně ulekla a opravdu nevím, jak by to všechno dopadlo, kdyby nebylo Starého Moudrého Zubu!
Ach tak, milé děti, vy nevíte, kdo je Starý Moudrý Zub! Jen se lépe podívejte, ano, to je přesně on. Dobrý duch všech neposlušných Tání. Sedí v skleněném zámku za sedmi horami a za sedmi dolinami a když se někde objeví rozcuchaný mikrob Gejza a umouněný mikrob Baltazar, zazvoní mu nad hlavou velký zvonek. Cink — cink, cink —cink. Starý Moudrý Zub rychle vyskočí, neboť ví, že v Tánině cukrárně nastal malér.
Vezme si obří kartáček a hybaj za Gejzou a Baltazarem. Malá Táňa ani netuší, že každý večer ještě předtím, než usne, Starý Moudrý Zub jí přejede kartáčem po cukrárně.
Nejdříve po její horní části. Zhora dolů, zhora dolů.
A potom zase po její dolní části. Zdola nahoru, zdola nahoru. Měli byste vidět, milé děti, jak potom vyvádějí rozcuchaný mikrob Gejza a umouněný mikrob Baltazar.
Schovávají se do každé mezírky, vyplazují odtud jazyk a tahají zlostně Starý Múdrý Zub za plášť. Namouvěru, takovou honičku by nevymyslel ani Laurel a Hardy. Ale Starý Moudrý Zub se nedá. Vyčistil už přece nejednu cukrárnu a zná Gejzu i Baltazara jako vlastní dlaň. Proto na ně vymyslel ještě jednu úžasnou fintu.
Představte si, že pokaždé, když se v Tánině cukrárně objeví nějaké dobroty, popadne dlouhou hadici a pozóóór!
Takovou skluzavku, jaká byla teď, by nevymyslel ani Chaplin. To však ještě není všechno. Jen co se zmatek uklidní a...
...Gejza s Baltazarem si porozvěšují šaty, aby jim do rána uschly, a najednou zjistí, že zas mají hlad jako vlci. Ti by jedli, ale nemají co.
— Ty, Gejzo! — ozve se po chvíli umouněný mikrob Baltazar. — Tamhle je konečně zas něco na zub! — Sláva, Baltazare! — vykřikne rozcuchaný mikrob Gejza. — Už nám nebudou cigáni v břichu vyhrávat! — Jen co však oba dojedli velký kus koláče a ohlédli se po další dobrotě, rázem zbledli, jakoby uviděli živé strašidlo. Představte si, co jim vyvedl Starý Moudrý Zub!
Když se cpali sladkým dortem, podstrčil jim plné mísy ovoce a zeleniny!
Už jen pohledem na ovoce se našim výtečníkům tak zatočila hlava, že zeslábli jako mouchy!
Teď už má Starý Moudrý Zub lehkou práci. Chytí oba mládence za uši a vyhodí je z cukrárny. —Hybaj, chuligáni! — zakřičí ještě za nimi a vrátí se domů, do skleněného zámku za sedmi horami a za sedmi dolinami.
Ale jen vkročil do své komnaty, opět se ozval velký zvonek. Cink — cink. Cink — cink. Starý Moudrý Zub dobře ví, co to znamená. Rozcuchaný mikrob Gejza a umouněný mikrob Baltazar zřejmě zas dostali chuť na dobroty.
Vracejí se tam, odkud je před chvílí vyhodil. Ale Starý Moudrý Zub nemůže věčně létat jako hřebec, třebaže je z pohádky. Má už přece své roky a právě dnes ráno si řekl, že už půjde do výslužby.
Uvelebil se proto ve velkém křesle uprostřed komnaty a sladce usnul. Zvonek může zvonit, jak se mu zlíbí, Starý Moudrý Zub nevyjde už víc ze skleněného zámku, a tak si malá Táňa bude muset od této doby poradit už sama. Věřím však, že toho nebude litovat.
Pochválila ji potom nejen maminka, ale i strýček lékař, který jí možná daruje další pohádku o Starém Moudrém Zubu.
