Sedm havranů

Za starých časů žil myslivec, který měl sedm synů. Byli to pěkní chlapci, ale rozpustilí až až.

Jednou si matka s chlapci nevěděla rady a vykřikla: „Bodejž by z vás byli havrani!“ Sotva to dořekla – chlapci se proměnili v havrany a odletěli. Smutno pak bylo u myslivců.

Po dvou letech se jim narodila dceruška Boženka. Nikdy se nedověděla, že měla sedm bratrů, až jednou našla na půdě jejich šaty – a tenkrát jí rodiče všechno pověděli.

Boženka se rozhodla, že půjde bratry hledat. Matka jí dala svůj prsten, aby ji poznali. Děvče bloudilo světem, až uvidělo chaloupku plnou záře. Zaklepalo a tu otevřel krásný mládenec – Slunce. Boženka mu řekla, co hledá, a mládenec – Slunce – pověděl: „Nevím nic o tvých bratřích, ale třeba je bude znát můj brat Vítr.“ Zavedl ji k němu.

Vítr pravil: „Nikdy jsem o nich neslyšel, ale snad bude něco vědět bratr Měsíc!“ Vzal Boženku do náruče a letěl s ní k bratru Měsíci.

. „Vím o nich!“ řekl Měsíc, „ale bude těžké je vysvobodit. Když chceš ukáži ti cestu.“ Vedl Boženku na vysokou horu a ukázal jí vzdálený zámek. Po těžké pouti Boženka došla do zámku, který byl docela prázdný. V jednom sále našla však stůl a na něm sedm talířů, sedm sklenic, sedm příborů.

Dala na každý talíř jídlo a k jednomu položila maminčin prsten. Za chvíli zašuměla křídla a oknem vlétlo sedm havranů. Proměnili se v jinochy a sedli za stůl. Nejstarší našel matčin prsten. Našli pak i Boženku a řekli jí: „Chceš-li nás vysvobodit, budeš mít těžkou práci. Naseješ len, natkáš plátno a ušiješ sedm košil. Ale za tu dobu nesmíš ani slůvko promluvit.“

Boženka slíbila. Jednou, když bratři byli pryč, zabloudil do zámku nějaký princ. Boženka se mu zalíbila a hned ji chtěl za ženu. Když nemluvila, princ se mnoho neptal, posadil ji na koně i s rozšitými košilemi a odvezl ji do svého zámku. Jeho matka však byla čarodějnice a hodné děvče začala nenávidět.

Říkala, že Boženka není němá, ale že se schválně přetvařuje, protože je zlá a chce prince zabít. Ubohá dívčina se nesměla bránit ani slovem a princ ji dal zavřít do vězení. Tam došívala košile. Když dokončila sedmou, poslední, žalostí se rozplakala. Myslila, že zemře hladem. Ale v té chvíli zadupali na dvoře koně, dveře vězení se otevřely a dovnitř vešlo sedm krásných mládenců a s nimi i princ, který se dověděl pravdu.

Boženčini bratři byli osvobozeni. Posadili sestřičku na koně a pustili se k domovu. Když spatřili staří rodiče svoje děti, rozplakali se radostí a od té doby žili všichni šťastně. Pro Boženku si přijel brzy její princ a slavili radostnou svatbu.

Sedm havranů

Výrobce

DiarMU

Rok

1957

Délka

Autor

Netík Miroslav

Napsal

Simanov Vladimír

Označení

B0008

Koupit

Sedm havranů

Podobné pohádky

Hvězdičky

Proč ubylo měsíčka – Mlýn

O hloupém Honzovi

Pan správce a čert