y
O Palečkovi
Byli jednou tatínek a maminka, kteří neměli žádné děti. Stále si však přáli, aby dostali alespoň jednoho syna. Až se jejich přání vyplnilo.
Jednou, když tatínek oral na poli, narodil se jim chlapeček. Nebyl o nic větší než palec. Proto mu maminka říkala Paleček. Ale brzy ho byla plná chalupa. Běhal po kuchyni, skákal a zpíval.
V poledne volal na maminku: „Maminko, já donesu tatínkovi na pole oběd.“ Maminka se divila a oběd Palečkovi nechtěla svěřit. Ale když nedal pokoj, složila jídlo do koše. Paleček zdvihl koš nad hlavu a utíkal s ním na pole. Nebylo ho skoro ani vidět. Vypadalo to, jako by koš šel sám.
Tu přišel Paleček k potoku, kde nebyla lávka! Jak se dostanu na druhý břeh? Ale Paleček si pomohl. Vzal z koše dřevěnou lžíci, spustil ji do vody, sedl si na lžíci jako do lodičky a koš táhl za sebou. Tak se přeplavil na druhou stranu.
Když přišel na pole, zavolal: „Tatínku, tatínku, nesu ti oběd!“ Otec se ohlédl, co to bzučí, a uviděl za sebou koš. Jak to, že koš přišel na pole? A tu teprve spatřil Palečka. Paleček mu řekl, že je jeho synek. Otec se zasmál: „Ráno ses narodil a už mi neseš oběd?“ Potom si sedl a poobědval.
Paleček řekl tatínkovi, že zatím bude za něho orat. Otec se divil: „Jak bys poháněk voly? Vždyť ani neuneseš bič!“ „Budu pohánět bez biče,“ řekl Paleček. Vyskočil na vola, vlezl mu do ucha a zakřičel: „Hyje, hyje!“ Voli vykročili a Paleček zoral za poledne víc, než otec za celého půl dne.
Když Paleček oral, šel okolo po cestě bohatý kupec. Divil se velice, že voli orají sami. Přistoupil blíže, aby se na divotvorné voly podíval. Neviděl nic, ale slyšel Palečkův hlas. Podíval se volovi do ucha a našel Palečka. „Takového čeledína bych potřeboval. Málo by jedl a hodně pracoval,“ řekl si kupec.
Šel za Palečkovým otce, aby mu synka prodal. Paleček utíkal jako střela k otci a pošeptal mu: „Jen mě, tatínku, tomu lakomci prodej! Neboj se, já se zase vrátím!“ Otec tedy klučinu kupci prodal.
Kupec zaplatil a schoval Palečka do brašny. Potom šel domů. V brašně měl plno zlatých dukátů. Paleček prokousal díru a vyhazoval zlaťák po zlaťáku. Když byla brašna prázdná, vyklouzl dírou také a utíkal za tatínkem.
Boháč došel domů a už před vraty křičel na ženu: „Podívej se, jakého jsem ti koupil oráče! To je ti velikánský člověk.“ Jak to řekl, sáhl do brašny, aby vytáhl Palečka i peníze. Ale v brašně nic! Kupec zůstal udiveně stát. A žena, když viděla, že hledá oráče v prázdné brašně, ještě mu vyhubovala.
