O vandrovném

Chodil po světě jednou jeden vandrovný a měl všeho všudy šest krejcarů.

Potkal ho žebrák a žebral na něm. Vandrovný mu dal dva krejcary a ty čtyři zbývající že si nechá na chléb sám. Šel dál a potkal druhého žebráka, ale i s tím se rozdělil a dal mu dva krejcary.

Jde a potká zase žebráka. To už byl třetí. Ale že měl dobré srdce, dal mu i ty dva poslední krejcary. „Co chceš za ty tři almužny?“ praví mu žebrák, neboť všechny jsi dal mně.“ Vandrovný se podivil a povídí: „Kdybys měl takové boty, které by mě zanesly tam, kde bych chtěl být, a takový míšek, abych měl pořád dost peněz, a takovou píšťalku, aby mi přišlo vojsko na pomoc, když na ni zapískám.“ A ty věci hned vandrovný dostal.

Poručil botám, aby byl hned v hospodě, jedl a pil, dobře platil a peněz měl stále dost. Lakomá hospodská na něm vyzvěděla, jaké má kouzelné boty, míšek a píšťalku, a když v noci usnul, vyměnila mu je.

Ráno rozkázal vandrovný botám, aby ho odnesly, ale s místa se nepohnul. Otevřel míšek, ale ten nedával ani krejcar. Zapískal na píšťalku, ale marně, vojsko nešlo. Poznal, že ho hospodská oklamala.

Šel tedy smutně dál a cestou přišel k jabloni, na které rostla překrásná jablka. Natrhal si jich, ale jak jedno snědl, narostly mu rohy. Teď byl ke všemu ještě rohatý.

Zanedlouho přišel k hrušni, na které byly krásné vonné hrušky. Natrhal si jich, a když jednu snědl, rohy mu slezly. Hned ho napadlo, jak potrestá lakomou hospodskou.

Přestrojil se a šel prodávat jablka. Hospodské se jablka zalíbila a poslala pro ně děvečku, ať stojí co stojí. Na penězích ji nezáleželo, když měla tak štědrý míšek. Když přišla děvečka domů, dala jablka hospodské, ale sama také jedno ochutnala, aby paní nevěděla. A hned oběma narostly rohy.

Vandrovný přišel do hospody a slíbil nešťastným ženám, že jim pomůže, když se vyzpovídají ze všeho, co špatného udělaly. Nejdřív se zpovídala děvečka a když se upřímně vyznala, vandrovný jí dal hrušku a rohy jí slezly. Ale lakomá hospodská nechtěla všechno přiznat. „Jak to bylo s těmi botami, míškem a píšťalkou?“ ptal se jí vandrovný. Teď už nemohla zapírat a musila mu čarovné věci vrátit.

Vandrovný poručil botám, aby ho odnesly dál do světa, ale hospodské za trest ty rohy nechal.

O Vandrovném

Výrobce

DiarMU

Rok

1957

Délka

Autor

Hadač Jiří

Napsal

Simanov Vladimír

Označení

B0110

Koupit

O Vandrovném

Podobné pohádky

Smrček

Nemytá – Prádlo

Žába na suchu, Senoseč

Baron Prášil