Ťapy, ťapy, krokem, skokem, na kočičím potahu jede, jede hastrmánek pro princeznu do hradu.
Princeznička vodu bere, chtěla zalévat, v tom už ale hastrmánek hbitě po ní chňap!
Občané a lidé milí! Pan král tuze smuten je, půl království dal by tomu, kdo princeznu přivede.
Půl království za princeznu, kdo by tohle řek´! Co když o to pokusí se tady Kašpárek!
A hned do mlýna se vydal s chasou domluvit, jak by toho hastrmana měli polapit.
Lidi, pomóc! Dívejte se, podívejte, tam! Na mlýnském si kole sedí bubák hastrman.
Než se všichni roztočili, už jim uteče. Jen si chyťte hastrmana, tady, tady je!
Hastrmane, tatrmane, však ti ukážem, kožíšek ti vyplatíme přímo pod jezem!
U rybníka víly tančí v ladném poskoku, jen ta malá Rusalička smutná sedí tu.
Kam jsi dala, Rusaličko, závoj kouzelný? Běda ti, když jeho čáry člověk objeví!
Prášku, pohleď, co jsem našel – závoj Rusalčin! Pomůžem si jeho kouzlem, hned jej roztočím!
Závoji můj z mlhy tkaný, roztáčej se v čtyři strany a teď žbluňk! Jak žabka tiše sklouzneme do vodní říše!
Děvčátka, nic nebojte se, Kašpárek vás zachrání! Kouzelný se závoj vznese, utečeme všichni s ním!
Ale rak vám vodníkovi všechno pověděl. Rozzuří se hastrmánek, zle se rozletěl.
Hučí vody, blesky svítí, hastrman zlý už je blíž, krokem, skokem vpřed se řítí, počkej, dneska uvidíš!
Tu máš, tu máš, hastrmane, za ty svoje kousky zlé! – Lidi zlatí, smilujte se, ach, to bólí, dost už, jé!
Rusaličko naše milá, s díky vracím závoj tvůj! Aby ses už nermoutila, s námi si teď zatancuj!
Oj, to bylo veselení, do zpěvu je Madlence, Kašpárek i s princezničkou, všechno dá se do tance!
A co teprv slávy bylo, když přijeli na zámek. Víno proudem se tam lilo, ať žije náš Kašpárek!
Půl království nabízeli, k tomu princeznu, ale Kašpárek se směje: Nic si nevezmu!
Děkuji vám, pane králi, za pocty i řád! A zas do světa se vydal lidem pomáhat.