Za časů roboty žil na jednom zámku správce, který jenom přemýšlel, jak by sedlákům život co nejvíce ztrpčoval.
Sám jedl rád, druhým najíst nedal, lenošný byl, druhé jen do práce honil. Zkrátka – zlý byl, že ho v celém kraji znali.
Jednoho dne si vyšel na procházku. Cestou potká čerta. Jeden se poklonil druhému a šli společně touž cestou.
+6
Došli do vesnice, kde se právě konal jarmark. Šel tudy stařeček, na provázku za sebou vedl kozu. Ta byla jako všechny kozy tuze mlsná. Stařeček se na chviličku zastavil u perníkářské boudy a už se pustila do perníkového srdce. Stařeček ji zoufale odtahuje, ale marná práce! „Aby tě čert vzal!“ ulevil si. To uslyšel pan správce a už vede čerta ke koze. „Slyšel jsi, je tvoje. Sedlák řek, že si ji máš vzít!“ „Ne, nevezmu,“ povídá čert, „bez té kozy neměli by stařeček se svou ženou ani trošku mléka – a stejně to nemyslil vážně.“
Několik kroků dál se hádal mladík s děvčetem. Chtěl dívce koupit kanafas na novou sukni, ale dívka odmítala. Mládenec naléhal, ale děvče si postavilo hlavu, že nic nechce. A čím víc mládenec prosil, tím bylo děvče zarputilejší. Mládenec se zamračil a dupl: „A tak – vem tě čert!“ a šel pryč. Pan správce popichoval čerta, aby si dívku odnesl. Ale čert nechtěl: „Stejně se hádali pro hloupost, nemyslili to vážně, mají se skutečně rádi.“
Uličkou mezi boudami vedla máma synka. „Nezvedenec, celý den na jarmace jen darebáctví tropil a teď se mu nechce domů. Vzpouzí se, dělá všechno možné, jen aby utekl.“ Máma domlouvá, ale nakonec už toho má dost. „Mám s tebou soužení, darebáku! Čert aby tě vzal!“ „Slyšel jsi?“ rýpal správce čerta, „vezmi si toho chlapce.“ „Ne, nevezmu,“ namítá čert. Ta matka má své dítě ráda a nemyslila to doopravdy.“
Na dolním konci vesnice hráli a tančili. Mladí i staří v jednom kole.
Vtom vkročil mezi ně pan správce. V tu ránu, jako když utne. Hudba umlkla, tanec ustal. Lidé se nenávistně dívali na správce, mračí se a říkají: „Ani poveselit se nás nenechá! Aby ho čert vzal!“
„Ha!“ zvolal čert, popadl správce za cop a šup s ním do pytle.
A než se kdo nadál, byl čert ten-tam s pytlem i se správcem.