Kocour v botách

Starý mlynář měl tři syny. Dvěma starším odkázal chalupu a mlýn. Tomu nejmladšímu dal jen starého kocoura.

Mladý hoch nevěděl si s kocourem rady, ale kocour promluvil k němu lidskou řečí: „Dones mi boty a klobouk, půjdeme do světa! Neměj starostí, dobře se nám bude dařit.“

Klučina si pomyslel, nač asi kocour potřebuje boty a dokonce klobouk, že to bude stejně asi jenom legrace, ale boty i klobouk sehnal a dal je kocourovi. Kocour se obul, na hlavu si nasadil klobouk a vypadal teď jako nějaký zvláštní turista. Tak se vydali do světa. Kocour hocha vedl daleko přes vesnice, přes lesy, přes kopce a údolí. Podivným poutníkům se všude smáli. Ale nic naplat.

Kocour si pyšně vykračoval vpředu a za ním nejmladší syn lakomého mlynáře. Jednou došli k podivnému domu, velkému, ve kterém jistě bydlel hodně bohatý člověk. Kocour se zastavil, usmál se a řekl svému kamarádu: „Počkej zde na mne. Teď provedu šikovný kousek a budeme se mít do smrti dobře.“ A už odešel do toho podivného domu.

Ten podivný dům patřil velkému kouzelníkovi. Takovému, co umí vytahovat králíky z klobouku, co umí udělat z vody víno a zkrátka všelijaké kouzelné věci.

„Dobrý den, pane kolego,“ pozdravil kocour velkého kouzelníka. Kouzelník se zamračil a zlostně zabručel, protože právě chtěl proměnit svou kouzelnou hůlkou hrací karty v něco dobrého na svačinu, ale když viděl kocoura obutého do vysokých bot s kloboukem v přední tlapce, musel se zasmát. „Co tu hledáš, bláznivý kocoure, zmiz, ať tě neproměním v žížalu!“ „Nejsem obyčejný kocour, ale velký kouzelník, který se umí proměnit v každé zvíře,“ odpověděl obutý kocour.

„Chachacha,“ zasmál se kouzelník, „to já také dovedu,“ a hned se proměnil v obrovského lva. Kocour v botách dostal strach, ale hned dostal nápad: „To nic není, proměnit se v tak velké zvíře, ale zkuste se proměnit v něco malého, třeba v myšku.“

„Chachacha,“ zasmál se kouzelník a už se proměnil v myšku. Na to kocour čekal. Hned po myšce skočil a sežral ji.

Tak zmizel proměněný kouzelník v žaludku pana kocoura v botách.

Od té chvíle stal se pánem v podivném domě starý kocour. Zavolal svého kamaráda a pomocí kouzelníkovu hůlky vykouzlil všecko, co jim napadlo. Od dobrých jídel až po krásné šaty. Protože měli kouzelnou hůlku, mohli si vykouzlit co chtěli. Kocour se svým kamarádem – mlynářským hochem, měli se výborně až do smrti.

Kocour v botách

Výrobce

DIABABY

Délka

Napsal

Kopeček Vladimír

Označení

B0394

Kocour v botách

Podobné pohádky

O stříbrné studánce

Jak dědeček měnil, až vyměnil

Šípková Růženka

Tři zlaté vlasy Děda-Vševěda I. + II.