Hadí korunka

Byla jedna matka a ta měla malou poslušnou dcerušku.

Dceruška dostávala každého rána k snídani misku mléka. Tu vždycky přišel had a jedli spolu, až všecko snědli.

Dceruška šla k matce a řekla jí: „Maminko, dej mi ještě, Sísa mi to snědla.“ Matka nevěděla, kdo to Sísa je a dala ještě mléka a dávala tak celých sedm let.

Po sedmi letech se obrátil had na holčičku a řekl jí: „Pojď se mnou a kteroukoliv děrou já se protáhnu, tou i ty jdi. A kudy já půjdu, tudy jdi i ty, až přijdeme ke mně domů. Tam se tě starý had zeptá, co bys chtěla. Řekneš mu, že hadí korunu. Nic jiného nežádej a neber.“

Šli, šli a došli do hadího domu. Starý had se dívá, kdo to přichází. Tem mladý had Sísa, s kterým holčička přišla, řekl, že je to ono děvče, které mu po sedm let mléko dávalo.

Starý had se zamyslil, vylezl na krásnou pohovku a zeptal se: „Co bys ráda, milé děvče, za odměnu?“ A ona řekla: „Ráda bych hadí korunu.“ Had se znovu zamyslil. „Dám ti, co budeš chtít,“ pravil, „jen hadí korunu ode mne nežádej.“ Ale děvče, že nic jiného nechce a tak vzal starý had z klenotnice krásnou hadí korunu, dal ji děvčeti a to šlo domů.

Když přišlo domů, uložilo hadí korunu do truhlice a myslilo si: „Kéž bych měla plnou truhlu peněz!“ A hned byla truhlice plná peněz.

Potom dala korunku mezi šaty a pomyslila si: „Kéž bych měla plnou skříň krásných šatů!“ A skříň byla opravdu plná šatů tak nádherných, že děvče ještě takové nikdy nevidělo.

I dala hadí korunku mezi obilí a pomyslela si: „Kéž bych měla tolik obilí, abych ho měla s maminkou navždy dost na chleba!“ A taky se stalo a hromada obilí byla veliká. I nabraly s matkou obilí do pytle a poslaly je do mlýna semlít.

Ale ta koruna se dostala do zrní a už ji nikdy nespatřily a také mlynář ji nespatřil, protože ve mlýne padla do vody a voda ji odnesla.

Hadí koruna

Výrobce

DiarMU

Rok

1955

Délka

Autor

Malý Süsser

Napsal

Pazourek Vladimír

Označení

B0401

Koupit

Hadí koruna

Podobné pohádky

Strašpytel

Dřevorubcův krajíček

Enšpíglova řemesla

O Vandrovném