Byl jeden chlapec a ten pásl kozy. Ráno je vyháněl na pastvu a večer je hnal domů. Jednou se stalo, že mu kozy zaběhly do zelí. Okusovaly slaďoučké listy a nechtěly jít domů. Chlapec je honil po poli. Kozy běhaly sem, tam, ale s pole nesešly. Už byl večer a chlapec celý nešťastný usedl na kopeček a plakal.
Běžel kolem zajíček. „Proč pláčeš?“ ptal se chlapce. „Kozy mi zaběhly do zelí a já je nemohu vyhnat,“ naříkal chlapec. „Neplač, já je vyženu,“ povídá zajíc. Běhal za kozami nahoru a dolů, ale kozy vyhnat se nedaly. Chrupaly si zelí dál. Nešťastný zajíček usedl vedle chlapce a také se rozplakal.
Běžela kolem liška. „Proč pláčeš, zajíčku?“ Pláči proto, že pláče chlapec,“ odpověděl zajíc. „A chlapec pláče proto, že nemůže vyhnat kozy ze zelí.“ „Neplač, já je vyženu sama,“ pravila liška a začal kozy honit. Pole bylo veliké, kozy pobíhaly jedna vlevo, druhá vpravo. Liška je nemohla sehnat dohromady. Nakonec si i liška sedle vedle zajíčka a plakala.
+6
Běžel kolem vlk. „Proč pláčeš, liško?“ ptal se. Pláči proto, že pláče zajíček a zajíček pláče proto, že pláče chlapec a ten zase pláče proto, že nemůže vyhnat kozy ze zelí.“ „Neplač, já je vyženu,“ povídá vlk. Tak začal kozy vyhánět vlk. Kozy pobíhaly po poli jako splašené, ale ani vlkovi se nepodařilo vyhnat je s pole. A tak se i on rozplakal a sedl si vedle lišky.
Najednou tu zabzučela včelka. Letí nad kopečkem a vidí, jak tady sedí chlapec, zajíček, liška a vlk. A všichni pláčí. „Proč pláčeš, vlku?“ ptala se včelka. „Pláči, proto, že pláče liška a liška pláče proto, že pláče zajíček. A ten zas pláče proto, že pláče chlapec, chlapec pláče proto, že nemůže vyhnat kozy ze zelí.“ „Tolik vás tu je a nedokážete vyhnat kozy?“ „Každý z nás se o to pokusil, ale marně,“ odpověděl zajíček. „Já vám pomohu, ale musíte jít všichni se mnou,“ řekla včelka.
Chlapec i zvířátka přestali plakat a usmívali se včelce. „Jak vy mohla tak malá včelka vyhnat kozy? Ani vlk na to nestačil. Vstali a šli za včelkou. A včelka jim radila: „Chlapec ať zůstane na kraji pole. Ty zajíčku, postav se o kousek dál! Liška bude uprostřed a vlk nahoře. Všichni dávejte pozor! A já už letím. Zazpívám kozám takovou písničku, že budou utíkat.“
Včelka se rozletěla do pole. Sedla si první koze na ucho a zabzučela: „Bzz! - Bzz! - Jak nepůjdeš ze zelí, hned tě popíchám.“ Koza se dala na útěk. Včelka lítala od jedné kozy ke druhé a každé zabzučela stejně.
Kozy se polekaly a začaly utíkat. Běžely nahoru, ale tam stál vlk a hned se za kozami pustil. Hnal je až doprostřed pole, ale už nemohl dál. Tam stála liška. A hned za kozami. Síly už jí opouštěly, když dobíhala k zajíčkovi.
A zajíček, ten teprve kozy prohnal. Uháněl, ani se neohlédly.
Na kraji pole se pustil za kozami chlapec a ten je hnal a hnal až domů. A tak malá včelička pomohla vyhnat kozy ze zelí.
y
