y
Ali Baba a 40 loupežníků
V daleké zemi Persii dva bratři žili spolu. Bohat je Kásim, starší z nich, leč u chudého stolu
sedával mladší Alí Baba, ba těžce lopotí se. K když tak jednou dříví svážel tu náhle co zvíří se
mrak prachu před ním, dusot koní – a rázem v jednom šiku, jak hejno orlů letělo by čtyřicet loupežníků.
Sesame, slyš a otevři se! Skála se rozestoupí, čtyřicet mužů divých tváří do nitra hory vstoupí.
Strachy se chvěje Alí Baba: Co teď jen bude se mnou? Vtom muži zpátky vracejí se, tryskem zas na kůň vsednou.
Podivná kouzla, divné čáry! Sesame, otevři se! Skála se znovu rozstupuje – jakým to třpytem stkví se?
Křišťály, vzácné drahokamy, perly a mísy v zlatě! Vezmi si, vezmi, Alí Babo, naber si vrchovatě!
Plné dva pytle zlata vzal si, na oslíka je snáší – Mardžáno, pohleď, ženo moje! Konec je bídě naší!
Závistí bledne bratr Kásím: Sám půjdu k oné skále, však více zlata naberu si! Bohatší chci být krále!
Sezame, slyš a otevři se! Skála se otevírá, do sluje chvatně Kásim vstoupí, chtivost mu srdce svírá.
Zlato, ó ryzí zlato všude! Blyskavé mince zvedá, hladí je, znovu přesypává – běda mu, třikrát běda!
Mrtev je Kásim zlata chtivý, teď za nohy tu visí. Krkavci kolem poletují, šedaví supi lysí.
Kásime, žal ach, bratře rodný! Proč chtěl jsi ještě více? Nad rakví truchlí vdova jeho při svitu voskovice.
Boháčem je teď Alí Baba, leč srdce neztvrdlo mu, chudák, ten vždycky nasytí se v hostinném jeho domu.
Co se však stalo s loupežníky? Pláště jim větrem vlají – Musíme najít svého škůdce! Odplatu přísahají.
Nu, jakpak, chlapče, vypravuj mi! Jakpak se v městě máte? Umřel snad někdo? Zbohatl snad? Vezmi zde, mince zlaté!
Dost dozvěděl se loupežník za lesklé svoje zlato: Alí Baba je škůdce náš! Zle odpyká si za to!
Čtyřicet mezků s nákladem projíždí městské brány: Zdráv buďte, vzácný pane můj! Kdopak zde nocleh dá mi?
Nic Alí Baba netuší. V mém domě dost je místa! Nakrm a napoj mezky své, žena ti lože schystá.
Čtyřicet pytlů na zemi podivně prohýbá se – Co se to v nich jen ukrývá? Mardžáno, znovu zase!
Rychle, jen rychle, dokud čas! Mardžána v okamžiku vařící olej přináší k záhubě loupežníků.
Alí Babo, jsi zachráněn, a ztrestána je zloba! Mardžáno, ženo statečná, teď radujte se oba!
A celé město k přípitku nechť pozdvihne své číše! A příběh váš se rozletí do celé perské říše!
