y
KLUCI, POZOR, ČERVENÁ!
Že je na světě spousta chytrých a šikovných dětí, to všichni dobře víme, ale že se mezi kulatými a šišatými merunami najde i chytrý míč, to se nikomu asi nebude chtít věřit. A přece je to pravda pravdoucí!
Jen se na něj pořádně podívejte! Je to míč strakatý a pochází z velice slušné rodiny. Je správně nafouklý, ale nefoukaný není ani trošinku.
Patří dvojčatům, Pavlovi a Jirkovi. Možná, že jste ty dva pruhované brášky někde už potkali. Jsou to známí uličníci, protože věčně běhají po ulicích.
Dneska ráno slíbili mamince, že si budou hrát na hřišti za ohradou. Nejdříve zkoušeli hlavičky a patičky, ale po chvíli do nich vjelo tisíc čertů a bylo zle!
Míč vyváděl jako pominutý! Najednou přeletěl ohradu a dopadl zrovna pod nohy pana kominíka Breberky. Ačkoliv se říká, že kominíci nosí štěstí, tenhle měl pořádnou smůlu! Zakopl o strakatého nepřítele a vzápětí nosem orazítkoval zaprášený chodník.
Sotva míč zaslechl první kominické nadávky, lekl se a uháněl vzhůru. Ani kluci nečekali. Přelezli ohradu a ztřeštěně pelášili za ním.
Vůbec je nenapadlo zastavit před přechodem, ačkoliv červené světýlko na semaforu důrazně varovalo: STŮJ!
Když byli uprostřed ulice, přiřítil se k nim čumák auta s hrozivě vykulenýma očima reflektorů. Brzdy zoufale zaskřípěly, auto nadskočilo, změnilo směr a divoce se vrhlo na dřevěnou ohradu. Není divu, že utrpělo těžké zranění.
Řidič kupodivu vyvázl se zdravou kůží. Na neopatrné kluky, kteří to všechno zavinili, měl pořádný vztek. Rozběhl se za nimi, jenže dvojčata měla náskok a navíc je pěkně popoháněl strach!
„Až ty uličníky dopadnu, to bude cirkus!“ vykřikoval řidič na celé kolo. Jak by ne, když si před cirkusem vypůjčil pravé cirkusové kolo!
Kluci upalovali, ale nohy je už moc nechtěly poslouchat. Naštěstí se jim do cesty připletl prázdný kočárek. Pavel s Jirkou do něj hbitě naskočili a honička pokračovala na plné obrátky!
Příští křižovatku proletěli přímo bleskově. Když se Pavel ohlédl, zjistil, že je nehoní jen řidič, ale i paní s dítětem, které patřil kočárek.
Pronásledovatelé se přes ulici už nedostali. Jako všichni správní chodci čekali, až na semaforu vystřídá zelené červenou.
Kočárek už mezitím odmítal uličníkům pomáhat. Postavil si hlavu a že dál nepojede! Kluci tedy vyskočili a po svých odstartovali k další křižovatce.
Byla to křižovatka velmi rušná a také nebezpečná. Viděla tolik zbytečných dopravních nehod, že si všechny už ani nepamatovala.
Kluci se zastavili na rohu a zvědavě pozorovali pestrobarevné proudy uhánějících aut.
Určitě by počkali, nebýt toho, že nedaleko od nich už supěl pan řidič.
Co teď? Na semaforu ostře zářila červená a rozhněvaný řidič se každou vteřinou nebezpečně přibližoval. Pavel s Jirkou se museli rychle rozhodnout. Ale rozhodli se špatně: vběhli do vozovky!
A zavinili pořádnou bouračku! To byl rachot - jako když se při letní bouřce srazí pět hromů! Je až neuvěřitelné, že nikdo nepřišel o život.
Klukům bylo do breku. Mysleli si, že prokličkují mezi auty a zatím způsobili takovou nehodu! Strakatý míček se na ně rozhněval. Vyškubl se Jirkovi z rukou a dlouhými skoky zamířil k náměstí.
Za prvními zelenými keříky se ztratil. Dlouho nebyl k nalezení. Kluci běhali kolem dokola a hledali a naříkali a hlasitě slibovali, že se polepší. Konečně ho objevili! Seděl na vodotrysku a všechny sliby moc dobře slyšel. Chvíli ještě trucoval. Když mu ale dvojčata přísahala, že ho cestou domů poslechnou na slovíčko, vesele jim skočil rovnou do náruče.
Kluci slib splnili. Udělali čelem vzad a ukázněně šlapali za míčkem. Před každou křižovatkou všichni tři pěkně zastavili,
pořádně se podívali na všechny strany, ale hlavně na semafor, protože ...
protože dokud nesvítí zelená, tak se nepřechází, to je přece nad slunce jasné! Nerozvážní a neukáznění jsou jen hlupáci. Snad si to Pavel s Jirkou uvědomili. A jestli jsou pořádní sportovci, tak přiznají, že nad nimi dnes míček na celé čáře vyhrál! Byl chytřejší a rozumnější než oni dva dohromady!
