Maminka stále upozorňovala neposlušné kuřátko: „ Může se ti přihodit velké neštěstí, když nebudeš vždy chodit se mnou a s tvými malými sestřičkami. Když někam jdeme, vždy se loudáš a musíme tě stále hledat. Buď poslušné jako tvoje sestřičky!“
Malé kuřátko mamince každý den slibovalo, že už bude hodné a nebude se od ní vzdalovat. Ale daný slib nedodrželo. Co se však nestalo? Jednou, když jeho sestřičky pěkně hrabaly okolo slepičky, malé kuřátko uteklo k potůčku a tam se spřátelilo s malou černou kačenkou.
+6
Kačenka volala na kuřátko: „Pojď se mnou do potůčku, naučím tě plavat!“
Neposlušné kuřátko ještě nikdy nevidělo kačenu, ani takovou velkou vodu jako potůček a velice se divilo, když vidělo, jak kačenka skáče po hlavičce do vody.
„Pojď za mnou“ - volala ji kačenka. „Jé, já se bojím!“ - pískalo kuřátko. Ale vtom už zapomnělo na slib, který dalo mamince.
„Neboj se, zavři očička a skoč za mnou: raz, dva, tři!“ Kuřátko skočilo, ale ve vodě začalo křičet o pomoc, neboť poznalo, že neumí plavat.
„Jé, típ, típ, utopím se, pomo-o-o-c, utopím se!“ Slepička zaslechla volání a rychle se rozběhla k potůčku, odkud volání přicházelo.
Pomoci ale nemohla, neboť ani ona neuměla plavat, a tak se bezradně dívala, jak se neposlušné kuřátko topí.
Naštěstí i kačena zaslechla volání, připlavala k němu, chytila kuřátko do zobáku a položila je na břeh k mamince. Kuřátko se třáslo a bylo úplně mokré. Od té doby už bylo poslušné a chodilo společně s maminkou a sestřičkami.