y
O nevděčném kuřátku
Byl jeden stařeček se stařenkou a neměli děti. Jednou jim černá slepice vyseděla kuřátko.
Stařenka měla radost, že mají aspoň kuřátko; starala se o ně, jak nejlíp dovedla.
Stařeček brzy poznal, že v kuřátku není nic dobrého. Domlouval stařence, že kuřátko sní moc pšenice. Ale stařenka ho odbyla: „I jenom když nesní tebe!“
Kuřátko však snědlo tolik pšenice, že neměli ani na vdolky. A chtělo jíst pořád víc a víc.
Jednoho dne seděla stařenka smutně u přesličky a stařeček vedle ní na stoličce; neměli už co jíst.
Přišlo kuřátko a chtělo, aby mu stařenka dala jíst. „Už jsi nám všecko snědlo,“ smutně řekla stařenka. „Jenom nesněz ještě nás!“
Sotva to dořekla, kuřátko otevřelo zobák a sezoblo stařečka se stoličkou.
Zoblo podruhé a snědlo stařenku s přesličkou. Tak se jim za dobré odsloužilo!
Vyšlo ven a vesele si vykračovalo a kokodákalo.
Potkalo pradlenu s putnou prádla. Pradlena si kuřátko prohlédla a řekla: „Kuřátko, kuřátko, máš pěkné volátko!“
„Snědlo jsem stařečka se stoličkou a stařenku s přesličkou,“ zasmálo se kuřátko, „a tebe taky sním.“ Pradlena se ulekla, ale než jenom pomyslela na útěk, kuřátko ji snědlo.
A šlo dál, vesele si vykračovalo a kokodákalo. Potkalo pluk vojáků.Vojáci se divili: „Kuřátko, kuřátko, máš pěkné volátko!“
„Jakpak bych nemělo, vždyť jsem se najedlo!“ zasmálo se kuřátko. „Snědlo jsem stařečka se stoličkou, stařenku s přesličku, pradlenu s putnou a vás taky sním!“
Vojáci myslili, že kuřátko žertuje, ale než se nadáli, sezobalo je kuřátko jako pšenici.
A šlo svou cestou dál, vesele si vykračovalo a kokodákalo. Potkalo kocoura.
Kocour už zdaleka mžoural po kuřátku očima. Když došel k němu, řekl jako ostatní: „Kuřátko, kuřátko, máš pěkné volátko!“
„Jakpak bych nemělo, když jsem se najedlo!“ zasmálo se kuřátko. „Snědlo jsem stařečka se stoličkou, stařenku s přesličkou, pradlenu s putnou, pluk vojáků a tebe taky sním.“ Než se kocour nadál, byl ve voleti.
Ale uměl si pomoci: rozškrábal kuřeti vole a dostal se ven.
Za ním vypochodoval pluk vojáků,
vylezla pradlena s putnou prádla,
po ní stařenka s přesličkou a na konec stařeček se stoličkou.
Pradlena šla prát, vojáci pochodovali na cvičiště a stařečci šli domů.
Kocour je prosil, aby mu dovolili kuřátko sežrat, za to, že je vysvobodil.
Stařečci rádi svolili a kocour si na kuřátku tak pochutnal, že si dlouho olizoval vousy.
