y
Škůdcové polí
MANDELINKA BRAMBOROVÁ
Některé brambory mají okousanou nať. Dobře se podívejte na tento obrázek a řekněte, kterou polní rostlinu na něm vidíte. Ano – jsou to okopané, kvetoucí brambory. Kdo z vás by si nepochutnal na upečených nebo uvařených bramborových hlízách, které má rostlina v zemi. Ale podívejte se dobře! Některé rostliny jsou nemocné, mají docela ožrané listy. Podívejme se blíže na takovou rostlinu!
Vidíte toho pěkného broučka? To je on, kdo si pochutnává na listech bramborové natě. Jmenuje se mandelinka bramborová. Dostala se k nám ze Severní Ameriky společně s lodními náklady. U nás se rozšířila tak, že každým rokem ohrožuje úrodu brambor.
Tak jako u jiných brouků, i u mandelinky se líhne z vajíčka bezkřídlá larva, která ožírá bramborovou nať. Nejprve je malá, ale za dva-tři týdny doroste až do délky 16mm.
Larva se několikrát svléká a když doroste, zaleze do země, kde se zakuklí. Po jednom až dvou týdnech se z larev vylíhnou dospělí brouci. Vylezou ze země a pokračují ve svém zhoubném díle. Dospělé mandelinky dolétnou až několik kilometrů daleko a zaplavují sousední pole. Často se rozmnoží tak, že zničí celou úrodu brambor. Dospělé mandelinky žijí až tři roky. Přezimují v zemi a v příznivých podmínkách může mít jedna samička mandelinky až jeden milion potomků.
Naštěstí má mandelinka bramborová mnoho přirozených nepřátel. Z našich polních ptáků sbírají mandelinky například koroptve polní a jejich menší příbuzné – křepelky. Na obrázku vidíme celé hejno koroptví na brambořišti.
Vědci však dovezli se Severní Ameriky smrtelného nepřítele mandelinky: pěknou dravou ploštici, kterou u nás rozmnožili. Larvy i dospělé ploštice žerou nejen vajíčka mandelinek, ale vyssávají jejich larvy a dospělé brouky.
U pasu mají připevněnou skleněnou lahev se širokým hrdlem, levou rukou odhrnují nať, pravou sbírají do nádobky mandelinky. Při ničení tohoto škodlivého brouka může pomáhat i školní mládež. Děti sbírají dospělé brouky i larvy do lahví se širokým hrdlem v nihž je petrolej nebo líh.
Člověk není bezmocný proti těmto nebezpečným škůdcům polí. Když se však mandelinky příliš rozmnoží, může je hubit s úspěchem jen různými chemickými prostředky, a to buď postřikem nebo poprašováním. Bohužel, tím se však ničí i užitečný hmyz a také se snižuje hodnota brambor.
Až si teď, milé děti, budete pochutnávat na dobrých pečených nebo vařených bramborech, vzpomeňte si, kolik péče a práce bylo potřeba, aby se dostaly zdravé a chutné na váš stůl. Budete si jich potom více vážit a budou vám jistě i lepší chutnat.
HRABOŠ POLNÍ. Toto zvířátko je na první pohled velmi milé. Podobá se myši domácí. Má však kratší ocásek, menší uši a očka.
Bohužel, i toto na první pohled milé zvířátko, patří mezi největší škůdce polí. Zamořuje pole s obilím a jetelem, kde si vyhrabává nory a spojovací chodbičky.
Hraboš ožírá především zelené listy obilí, trávy, jetele, rád si pochutnává i na zrní. Při požírání potravy mu pomáhají dlouhé hlodavé zuby – řezáky, které má v každé čelisti dva.
Tito škůdcové velmi rychle dospívají a velmi se rozmnožují. Už 35 dni po vylíhnutí mají samičky po 4 až 12 mláďatech. Jeden pár hrabošů může mít za dva roky i několik tisíc potomků. Dovedete si jistě představit, jaké škody na polích napáchají, když každý z nich sežere ročně až 1 kg obilí!
Ještě štěstí, že i hraboš má mnoho přirozených nepřátel. Mnoho hrabošů sežere např. dravý pták káně, které vidíte na obrázku.
Proto tomuto škůdci se musí člověk účinně bránit. Ničí ho např. otráveným zrnem. Nejlépe se však hraboši ničí hlubokou orbou, při které se rozorají jejich nory pod povrchem země.
Na našich polích žije ještě mnoho jiných škůdců, proti nimž musí naši zemědělci každým rokem bojovat, aby bylo obilí, aby jste se mohli i vy dosytosti najíst zdravého chleba.
