y
V pekárně
Takto pracuje pekař už jenom v pohádkách. V posledních letech se stala výroba pečiva rozsáhlým průmyslovým odvětvím. Ruční výroba pečiva je už zřídkavá, udržuje se ještě v domácnostech.
V odborných učilištích, kde se mladí pekaři učí svému řemeslu, se musí seznámit se všemi pracovními postupy, tedy i s ručním tvarováním rohlíků a housek. Ve velkopekárnách však téměř všechnu práci vykonávají stroje.
Když maminka peče doma, kupuje mouku v kilogramech. Velkopekárna jí spotřebuje několik tun denně. Proto se už ani nevozí v pytlích, ale v ohromných cisternách. Z nich se přesypává do skladištních prostor.
Moderní velkopekárna jen svítí čistotou. Všechny pomůcky, na něž se bude klást těsto nebo hotové pečivo, jsou pečlivě desinfikovány, jejich naprostá nezávadnost je stále kontrolována.
Podívejme se, jak se ve velkopekárně peče chléb. Nejdřív se ve velkých nádobách dělá těsto. Když těsto dobře vykyne, nádoby se vyklopí do dalšího stroje. Ten těsto krájí na kousky – budoucí chleby.
Výrobky velkopekárny přicházejí denně do tisíců rodin. Chléb a pečivo jedí dospělí i děti. Z každé dávky těsta se proto odebírají vzorky a lékaři zkoumají, zda jsou zcela bezvadné a zdravotně nezávadné.
Stroj nakrájí těsto na kousky. Pás je přiváží na místo, kde je pekařky odebírají, zaoblí oba konce pletýnky nebo kulatého chleba a kladou je na desky před pec.
Pekařka udělá poslední úpravu: potře a pomoučí chleby a vkládá je do pece. Moderní chlebové pece jsou elektrické. Mají několik komor a pečou naráz několik tisíc šišek nebo kulatých chlebů.
Po určité době je chléb upečený a pás ho vyveze horký z pece. Dělnice chleby třídí podle druhu a ukládají je do polic, kde chladnou.
Pojízdné police s narovnanými chleby se převážejí do skladištních prostor k rampám, kam přijíždějí nákladní auta, která rozvážejí chléb a pečivo.
V noci, když ještě většina lidí spí, nakládají ve velkopekárnách do vozů čerstvě upečené chleby a pečivo a rozvážejí je do prodejen. Stovky vozů odjíždějí s příjemně vonícím nákladem do všech částí velkých měst i do malých měst a obcí, aby si každý mohl denně koupit chutný chléb a dobré pečivo.
Když jdou ráno dospělí do práce, děti do školy, ženy na nákup a pracující z noční směny, mohou si už ve své prodejně chleba a pečiva a pekárenských výrobků vybrat a koupit, na co mají chuť.
Vedle chleba patří k nejběžnějším druhům pečiva pletýnky, rohlíky a housky. Mají různé tvary, jsou hladké nebo posypané mákem a solí, prodávají se v různých velikostech.
Většina lidí u nás začíná chlebem svou denní obživu. Lékaři ho doporučují hlavně dětem. Bílá káva, chléb s máslem, k tomu džem nebo med, není to chutná a zdravá snídaně?
Někdy máme ke snídani na stole mléko, pletýnku nebo rohlík. I to nám chutná, hlavně když je čistě prostřeno. Mléko s pečivem se hodí i na přesnídávku nebo ke svačině.
K čaji se dobře hodí trvanlivé pečivo. Prodává se sladké i slané. Trvanlivé pečivo je ve více druzích, v prodejnách na sebe upozorňuje vkusným obalem. Doma máme vždy nějaké v zásobě: pro rychlé pohoštění, na cesty nebo na výlety.
Výroba pamatuje i na malé děti, na nemocné a staré lidi a připravuje jim různé druhy piškotů a dětských sušenek. Mléko v hrníčku a piškoty – jen se podívejte, jak to dětem v mateřské školce chutná.
Když byla pouť, tak se pekly koláče v každé domácnosti. Naši pekaři je pečou denně v mnoha druzích. Kdo má někdy chuť na sladké pečivo nebo na koláče, může si je koupit.
Bábovka se doma pekla, když měl někdo svátek a vánočka jen na vánoce. Teď si můžeme v prodejnách pečiva vybrat z několika druhů vánoček i bábovek po celý rok.
Když začne velká přestávka a školáci si připravují svou svačinu, není dne, aby většina neměla něco z pekárenských výrobků. Nejčastěji chléb s máslem, se sýrem, s ovocem nebo se zeleninou. Tak: „Dobrou chuť!“
Sledovali jsme, jak se vyrábí chléb a pečivo. Především chléb. Je základem naší stravy. Naši lidé ho mají v úctě, spojují ho s prací rolníků. Když někde vítají slavného hosta, např. pana prezidenta, podávají chléb a sůl: na dobré zdraví a na přátelství.
