O BudulínkoviNa samotě u lesa stála chaloupka. V chaloupce bydleli dědeček, babička a jejich vnouček Budulínek. Skromně si žili, ale do ouvej jim nikdy nebylo, vždyť měli jeden druhého. Smutnil-li jeden, druhý ho rozveselil. Dědeček se staral o zahrádku, pěstoval hrášek, mrkev, kedlubny i zelí. A babička se otáčela ve světnici, aby bylo uklizeno a navařeno. I Budulínek se snažil starouškům pomáhat, hleděl přiložit ruku k dílu. Ale to víte, byl ještě malý a někdy při práci spíše překážel. To ho pak dědeček s babičkou poslali, aby si hrál.Jednoho dne babička zjistila, že má spížku jako vymetenou. Nebyl v ní ani jeden pytlík s moukou či cukrem, omastku zbyla jen malá lžíce. Povzdechla si, že polévku bez mouky nezapraží. Nic se nedalo dělat, budou se muset vypravit na nákup. Jenomže cesta ze samoty do města je daleká, Budulínek ji neujde. Má krátké nožky, hned ho bolí a pofňukává, dokud ho dědeček nevezme na záda a kus cesty ho nenese. Ale tentokrát dědeček a babička budou mít těžký nákup a na Budulínka jim nepostačí síly.+7Bylo rozhodnuto, Budulínek zůstane doma sám. Babička mu uvařila oběd a dědeček přinesl z kůlničky dřevěné polínko, aby si s ním hrál. Bude-li Budulínek chtít, dokáže hrou polínko v panáčka proměnit. Spolu si budou hrát, panáček mu pomůže chaloupku ohlídat. „Budulínku, nikam nechoď, hrej si jen ve světnici,“ rozkázal dědeček vnoučkovi. „A až ti bříško zahraje hladovou muziku, na kamnech máš misku s hráškem, sněz ho, zasytí tě,“ poradila mu babička. Oba pak svorně dodali: „Hezky si hrej, dveře nikomu neotvírej.“׋›Tento obrázek je určen pouze pro uživateleDalší okénka (7) uvidíte po přihlášení.O BudulínkoviVýrobcePPFilmRok2020Délka11 okénekAutor kresebVydrová MarkétaAutor textuRožnovská LenkaOznačeníB1201KoupitDalší diafilmy výrobceKocour v botáchO KoblížkoviČert a KáčaSmola a Mazáček: Lyžaři