y
Koblížek
Žil jednou stařeček se stařenkou.
Jednou stařeček poprosil: „Usmaž mi, stařenko, koblížek.“ „Z čeho ti mám usmažit, když mouky nemám?“ „Vyškrábej v truhlici, vymeť v moučnici. A tak na koblížek nasbíráš.“ Vzala stařenka peroutku. V truhlici vyškrábala, v moučnici posmetala. Nasbírala na dvě hrsti mouky.
Zadělala těsto smetanou, vymísila koblížek. Potom ho usmažila na másle, položila na okénko vychladnout.
Ležel si koblížek na okně, ležel a začal se nudit.
Zvedl se a skutálel se dolů! Z okénka na lavičku, z lavičky na podlahu. Po podlaze ke dveřím. Přeskočil práh v síňce.
Ze síňky na dvůr, ze dvora za vrátka. Kutálí se po cestě stále dál a dál, pořád dál a dál.
Kutálí se koblížek po cestě a potká zajíce: „Koblížku, koblížku, já tě sním.“ „Nesněz mě, zajíčku-ušáčku. Zazpívám ti písničku: „Já koblížek – koblížek, v truhlici vyškrabaný, po moučnici metený, na pekáči smažený, na okénku chlazený. Dědečkovi jsem utekl, babičce jsem utekl a tobě, zajíčku, taky uteču.“
A kutálel se koblížek dál. Zajíc si jen oči protřel.
Kutálí se koblížek a potká vlka: „Koblížku, koblížku, já tě sním.“ „Nejez mě, sivý vlku, zazpívám ti písničku: „Já koblížek – koblížek, v truhlici vyškrabaný, po moučnici metený, na pekáči smažený, na okénku chlazený. Dědečkovi jsem utekl, babičce jsem utekl, zajíčkovi jsem utekl a tobě, vlku, taky snadno uteču.“
A kutálel se dále. Vlk si jen oči protřel.
Kutálí se koblížek po lese a potká medvěda: „Koblížku, koblížku, já tě sním.“ „Jak bys mě ty, nemotora, mohl sníst?“ „Já koblížek – koblížek, v truhlici vyškrabaný, po moučnici metený, na pekáči smažený, na okénku chlazený. Dědečkovi jsem utekl, babičce jsem utekl, zajíčkovi jsem utekl, i vlkovi jsem utekl a tobě, medvěde, ještě dřív uteču.“
A kutálí se zase dál. Medvěd si jen oči protřel.
Kutálí se koblížek, kutálí a vtom potká lišku: „Dobré zdraví, koblížku. Jaký ty jsi pěkňoučký a červeňoučký. Kampak se kutálíš?“ „Kutálím se po cestičce.“ „Zastav se, koblížku, zazpívej mi písničku.“ Koblížek byl rád, že ho liška pochválila, zastavil se a zpíval: „Já koblížek – koblížek, v truhlici vyškrabaný, po moučnici metený, na pekáči smažený, na okénku chlazený. Dědečkovi jsem utekl, babičce jsem utekl, zajíčkovi jsem utekl, i vlkovi jsem utekl medvědovi jsem utekl a tobě, liško, taky snadno uteču.“ Koblížek zpívá, ale liška se k němu stále víc a více přikrádala. „Ach, jaká líbezná písnička. Jenže já jsem, koblížku, už stará. Špatně slyším. Sedni si mi na nosík a zazpívej ještě jednou, ale hlasitěji.“
Koblížek se zaradoval, že se jeho písnička lišce zalíbila. Vyskočil jí na nos a zazpíval ještě jednou: „Já koblížek – koblížek, v truhlici vyškrabaný, po moučnici metený, na pekáči smažený, na okénku chlazený. Dědečkovi jsem utekl, babičce jsem utekl, zajíčkovi jsem utekl, i vlkovi jsem utekl medvědovi jsem utekl a tobě, liško, taky snadno uteču.“ „Děkuji, koblížku. Krásná je tvoje písnička. Ráda bych si ji ještě jednou poslechla. Sedni si mi na jazýček a zazpívej naposledy.“
Koblížek skočil lišce na jazyk, a liška – chlamst, snědla ho.