Slovní výpověď grafického vyjádření
Někdy doplňuje dítě slovy to, co ještě nedokáže graficky znázornit. Často se stává, že mění obsah své výpovědi, věcem dává více názvů podle toho, co mu momentálně seskupení čar připomíná. Tyto rozhovory nad dětskou kresbou jsou velmi důležité pro obohacování a upřesňování představ dítěte i pro rozvoj jeho jazykových schopností.
Kresba štětcem
Téma: Vyjádření vlastního zážitku
Výpověď dítěte: „To je sluníčko, domeček, loď, strom, cesta, kůň, vrána."
Hlavonožec
Velmi brzy vzniká z uzavřených oválů "člověk" v podobě tzv. "hlavonožce", obecného znaku člověka, kterému postupně kreslíř při dává určité detaily, o kterých se doví a které ho zaujaly – nohy, vlasy, detaily obličeje, ruce, většinou visící z hlavy. Uzavřený ovál totiž v tomto období znamená pro dítě současně obličej i tělo
Věk: 3,4
Oblékání hlavonožce
Teprve později dítě člověka “obléká", oděv je často naznačen v prostoru mezi nohama knoflíky nebo vyčáráním. K naznačenému tělu zpočátku ještě dole neuzavřenému, přidává dítě ruce, které tvoří s tělem pravý úhel. Princip R-úhlu je jednou ze specifických zvláštností grafického znázornění předškolních dětí.
Kresba štětcem
Téma: Táta a já
Věk: 3,5
Vývoj kresby postav
Jindy vzniká tělo přidáním druhého oválu. Důkazem, jaké duševní úsilí muselo dítě vynaložit, než se vyrovnalo se správnými proporcemi lidského těla, je tato kresba. Přesto, že má postava všechny základní rysy, ruce dítě umístilo ještě u hlavy. Znamená to, že tělo je přidáno náhodou, že se o nám nejspíše dovědělo od dospělého, ale samo se neopírá ještě o autoplastické pocity, vztahující se k táto části těla (dítě ještě nevnímá objem vlastního těla).
Kresba štětcem
Téma: Moje maminka
Věk: 3,4
Zdvojování čar
Autoplastické pocity vyjadřuje dítě zdvojováním čar, znamenajících nohy nebo ruce.
Kresba štětcem
Téma: Maminka jde na nákup
Věk: 3, 9
Jde v podstatě o dokonalý prototyp lidské postavy s detaily obličeje, chybí uši, ale dítě přidává krk, oblečení je naznačeno výraznými knoflíky. Prsty jsou umístěny po celé délce paže směrem nahoru. Tím, že postava něco drží, je naznačen pohyb.
Prostředí a náznak pohybu
Prostředí, ve kterém člověk žije se stává středem zájmu dítěte. Dům, strop, květiny, slunce, auto. Pro úplnost grafické zprávy, která je obrazem prožitku dítěte, se kouří z komína, z výfuku, dveře mají velkou kliku (která je pro dítě důležitá, znamená pohyb, a proto je nadsazena). Mezi 4. a 5. rokem dítěte se v jeho kresbě objevuje náznak pohybu - postava má vztyčené paže. něco drží apod. - i znázornění věcnosti (figury náleží k sobě, sedí okolo stolu, drží se za ruce, házejí míčem apod.).
Kresba fixem
Téma:Naše rodina
Věk: 4,7
Schematicky znázorněné postavy rodiny rozlišilo dítě barevně i velikostí. Že náleží postavy k sobě vyjádřilo dítě držením za ruce i ohraničením celé kresby.
Schéma domu se špičatou střechou doplňují dveře s výraznou klikou a nad sebou umístěná okna naznačují, že rodina bydlí ve vícepatrovém domě. Za pozornost stojí v R-úhlu připojený komín s transparentním pohledem dovnitř.
Grafický typ domu
Obydlí člověka – dům má důležité detaily - okna, dveře s klikou, komín. Grafický typ domu se vyvíjí od schématu domu s trojúhelníkovou střechou k víceposchoďovým věžákům s výtahem a televizní anténou.
Kresba tuší kolorovaná bretony
Téma: Dům, ve kterém bydlím
Věk: 3,6
Vývoj kresby stromu
Strom se zpočátku neliší od ostatní vegetace. Na vzhůru trčící čáru brzy dítě nakreslí v pravém úhlu větve, které ukončuje malými ovály (někdy jsou ovály na větvi jakoby navlečeny). Později rozlišuje listnaté a jehličnaté stromy, větve začíná zvedat nebo sklápět a přidávat složitější větvoví, listy, plody, jehličí.
Vývoj kresby od 3 - 6 let
Grafické typy postavy
Kresba dítěte se vyvíjí prostřednictvím tzv. “grafických typů" (schémat), které si dítě vytvořilo pro zobrazení té které věci, postavy nebo situace. S rozvíjejícími se představami dítěte o okolním světě, s přibývajícími znalostmi, přibývá i podrobností v dětské kresbě, mění se proporce tak, že se "grafický typ" stále více podobá skutečnosti. Ditě dokáže rozlišit mužskou a ženskou postavu, dítě a dospělého, šaty vyzdobuje různými ornamenty, vlasovou pokrývku upravuje do účesu.
Kresba voskovým pastelem
Téma: Televizní pohádka "Tři oříšky pro Popelku (ples na zámku)
Věk: 5,9
Dítě rozlišuje mužskou a ženskou postavu, šaty zdobí bohatým dekorem v pestrých barvách. Vědomě naznačuje pohyb a překrýváním tvarů vyjadřuje prostor.
Smíšený profil
Potřeba dítěte znázornit vzájemné vztahy je nutí k znázornění profilu. Asymetrie profilu je pro dítě velkým problémem. Dokazuje to tzv. smíšený profil, v němž je spojen pohled ze strany i zpředu.
Kresba pastelem, kolorovaná zředěnou temperou
Téma: pohádka "O veliké řepě"
Věk: 5,5
Lidské i zvířecí postavy jsou obráceny celým tělem z profilu, ústa jsou znázorněna "en face".
Zdůraznění výrazu postav
Často se stává, že dítě potřebuje zdůraznit výšku duševního hnutí jednajících postav – pláč, smích, zlobu – nebo charakteristické typy – vodníka, princeznu, babičku apod.
Kresba tuší kolorovaná bretony
Téma: Ilustrace k pohádce Františka Hrubína "O Smolíčkovi’
Věk: 6,4
Dokonale komposičně i barevně vyvážená kresba obsahuje řadu detailů, o kterých se dítě dovědělo z četby. Výraz duševního hnutí – pláče – znázorňuje dítě na postavě Smolíčka. Typicky je znázorněna i postava dědečka Macháčka se zelenými vlasy.
Obrazový plán
Potřebuje-li dítě znázornit složitější děj stává se, že se věci nebo lidé nevejdou na základní čáru. Dítě hledá řešení někdy otáčením papíru, a tak se vytvoří základna na několika stranách papíru. Jindy se nad základní čarou objevuje jiná, a vznikne jakési jeviště - "obrazový plán" na kterém je dostatek místa pro rozložení děje.
Kresba tuší
Téma: Vyjádření vlastního zážitku dítěte z cesty na Hradčany
Věk: 6,5
Jemná dokonalá kresba zachycující architekturu města, ve kterém dítě žije. Dominantní je Pražský hrad naznačený ve zkratce. V levém rohu dole skupina vysokých domů representuje město. Aby mohlo dítě znázornit dlouhou cestu autem vnitřním městem, použilo originálního řešení. Obrácením papíru si prodloužilo základnu podle potřeby.
Kresba tuší
Téma: Jdeme na vycházku
Věk: 5,9
Prostor je vyřešen tzv. "obrazovým plánem". Aby mohlo dítě zachytit skupinu dětí jdoucích na procházku a zároveň i okolí, rozložilo kresbu na dvě základny položené nad sebou. Postavy jsou v pohybu, nohy jsou z profilu, značí chůzi, ale ostatní tělo i obličej jsou z "en face" (smíšený profil).
Překrývání tvarů
S rozvíjející se psychikou dítěte - schopností objevovat, prožívat, hodnotit, dotvářet a představovat si vnímaná - a se vzrůstajícími zkušenostmi dítěte s výtvarnými prostředky je i výtvarný projev bohatší. Dítě potřebuje vyjádřit vlastní vztah k prostředí.
Kresba voskovým pastelem, pozadí kolorováno akvarelem
Téma: Vyjádření kolektivního zážitku z návštěvy divadla Spejbla a Hurvínka (kolektivní práce dvou dětí)
Věk: 5.3; 6,2
Děti znázornily jeviště i dějovou scénu ze hry, dobře vystihly atmosféru plně obsazeného hlediště. Prostor je znázorněn překrýváním tvarů a tzv. obrazovým plánem (postavy v hledišti jsou rozmístěny v řadách nad sebou). Obě děti se potýkaly s problémem, jak vyjádřit sezení na židlích. Židle jsou obráceny z profilu, zatímco postavy, jako by stály vedle nich obráceny k divákovi "en face". Rozložení jevišti i hledišti vedle sebe tak, aby nic nezůstalo utajeno, odpovídá představám předškolního dítěte a dává svědectví o autentičnosti výtvoru.
Zobrazení dopravních prostředků
Zájem dítěte o pohyb obohacuje jeho výtvarný projev o dopravní prostředky. Auta, autobusy, elektriky, lodi, letadla, kreslí často s takovou specializací, až konstruktérskou jistotou, že to dospělé udivuje. Důkazem hlubokého zájmu dítěte a bohatosti představ o sviti techniky je kresba metra.
Kresba tuší kolorovaná bretony
Téma: Metro - stanice muzeum
Věk: 6,4
Aby dítě mohlo vyjádřit složitější děj, řešilo prostor obrazovým plánem (několika základnami nad sebou}.
Ve zkratce je zde naznačena funkce metra, dvousměrný provoz na nástupišti, eskalátory vezoucí lidi nahoru a dolů, kamery sledující bezpečnost provozu na nástupišti, ale i výzdoba stiň v barevném tónu. Osvětlení naznačuje, že se celý díl odehrává v podzemí. Postavy v prostoru metra jsou v pohybu z "en face" i z profilu, vztahy jsou naznačeny držením za ruce. Volba barevných tónů citlivé vyvážených bílými plochami svědčí o značné zkušenosti dítěte s výtvarnými prostředky. Dobré pedagogické vedení je patrné z vhodné voleného námětu i techniky. Výsledek svědčí o přítomnosti prožitku a výrazné motivace.
Obrazy zvířat
Obrazy zvířat se zprvu tolik neliší od obrazů člověka. Odlišnost lze vyčíst spíše jen z detailů, znázorňujících růžky, ocas apod. Později je děti znázorňují horizontální plochou těla. V tomto případě má většina zvířat "lidskou tvář“ obrácenou k divákovi.
Kresba fixem na volné téma
Věk 4,2
Výpověď dítěte: "Nakreslila jsem dvě veverky a princeznu"
Příroda je naznačena sluncem a vegetací. Dominantní jsou dvě postavy veverek, lišící se od lidská figury špičatými oušky na vrcholu hlavy a naznačením ocasu na pravé stráni lidského těla. Princezna, která je jakoby v pozadí, je odlišena korunkou.
Kresba pastelem Progresso
Téma: Ilustrace k pohádce "O Kobližkovi"
Věk: 5,4
Tělo lišky je znázorněno z profilu, zatímco hlava je obrácena k divákovi (smíšený profil).
Zobrazení vnitřního prostoru
Dítě znázorňuje podstatu věcí, které ho zajímají i všechno, co o nich ví, zachyceny jsou i ty části, které nejsou z daného místa nebo hlediska viditelné (kouř v komíně, brambory v hrnci, babičku a Karkulku v břiše vlka).
Kresba tuží kolorovaná vodovými barvami
Téma: Ilustrace pohádky M. Bulatova "Vlk a sedm kůzlátek"
Věk: 6,1
Kresba svědčí o silném emocionálním zážitku z četby. Aby dítě mohlo znázornit, co je venku i uvnitř domu současně, znázornilo část děje typickým způsobem. Transparentní pohled do domu odhaluje sedm kůzlátek obrácených z profilu, většinou s lidským výrazem. Naznačení správných proporcí a pokus o profil zvířecí hlavy (kozy) svědčí o dostatečně rozvinutých představách a vizuálních schopnostech kreslíře.
Prostor obklopující předměty - vzájemné vztahy
Předměty rozptýlené po celé ploše papíru se začínají stahovat k dolnímu okraji, a tak vzniká jakási zem, později zdůrazněná vodorovnou čarou, většinou barvy zelené. U horního okraje papíru bývá naznačena modrou čarou obloha.
Kresba tuší kolorovaná bretony
Téma: V lese
Věk: 5,1
Kresba na základě znalostí dítěte o přírodě motivovaná četbou, rozhovorem a pozorováním. Systematické pedagogická vedení, především v rozvíjení vizuálních schopností, je patrné z proporcí, přibližujících se skutečnosti. Přesto, že je kresba stažena ke spodnímu okraji, kde je naznačena zem, plocha je dokonale zaplněna vysokými stromy. U stromů je možné rozpoznat druh borovice, který děti dobře znají ze zahrady. Pozadí je vyplněné modrou barvou, oblohová čára je překonaná vlivem pedagogického působení.
Sklápění – znázornění prostoru
Zajímavý způsob znázorněni prostoru je sklápění. Věci, které dítě potřebuje nakreslit, např. cestu, rybník, podlahu, stůl, se jeví jakoby z nadhledu, kolmo stojící věci k této základně jsou sklopeny do půdorysu podél osy (např, stromy okolo silnice), nebo jsou symetricky řazeny okolo středu (rákosí okolo rybníka, děti tančící v kruhu ...). Tento způsob zobrazení je zcela názorný, nic nezůstává utajeno, což dokazuje charakteristický obrys věcí.
Kresba fixem
Téma: Rodina u štědrovečerní večeře
Věk: 6,1
Prostor je vyřešený sklápěním. Stůl se jeví jakoby z nadhledu, sedící postavy jsou rozmístěny okolo stolu. Postavy vcházející dveřmi v pravém rohu jsou sklopeny kolmo k ose.
Obrácená perspektiva
Vzácným způsobem prostorového vyjádření je tzv. obrácená perspektiva. Je to zcela odlišně chápání prostoru než u dospělých. Věci, které jsou blíže spodnímu okraji jsou menší než ty, která jsou v pozadí. Tato zvláštnost se dá vysvětlit tak, že se kreslíř v jakési duševní hře ztotožnil s některou postavou uvnitř obrazu.
Kresba tužkou
Téma: Děti tančí v kruhu
Věk: 5,6
Horizont v dětské kresbě
Okolo šestého roku se může objevit na kresbě i horizont, který odděluje zemi od oblohy a naznačuje často i nerovnost terénu (hory, skály ...). Obrazy věcí, které se objevují na tomto horizontu, bývají zmenšeny.
Kresba tuší kolorovaná temperovými barvami
Téma: V zimě na Hostivařské přehradě Věk t 6,6
Znázornění vlastního zážitku ze zimní procházky s rodinou. Kresba svědčí o značně rozvinutých představách dítěte a jeho vizuálních schopnostech. Postavy jsou obráceny z profilu, pohyb je naznačen nejen rozkročením nohou, ale i jejich pokrčením, polohou paží, které drží hokejky. Zasněžený kopec tvoří horizont, na němž vyrůstají jehličnaté stromy o něco zmenšené. Původní oblohová Sára je rozprostřená až k horizontu a spolu s klikatou cestou a stromy v pozadí vytváří u diváka pocit dokonalého prostoru.
Překrývání tvarů v obrazové scéně
S rozvíjejícími se vizuálními schopnostmi dítěte značné ovlivněnými ilustracemi knih, znázorňuje dítě obrazovou scénu překrýváním tvarů. Předměty nebo postavy objevující se v popředí zakrývají ty, které stojí v pozadí. Tato zvláštnost znázornění prostoru se objevuje většinou okolo Šestého roku dítěte.
Kresba tuší kolorovaná vodovými barvami
Téma: Naše ulice
Věk: 6,7
Skupina neschematických domů, před nimiž stojí vysoké listnaté stromy, naznačuje ulici. Kompoziční celek doplňuje postava pestře oblečené holčičky, slunce a mraky. Přestože je kresba stavěna jen na spodní základně, má divák pocit dokonalého prostoru.
Kresba tuží
Téma: Rodina na výletě
Věk: 6,4
Kresba je rozmístěna na ploše bez základní čáry, která by dítě omezovala. Vynecháním tich částí, které nejsou z hlediska diváka vidět, vzniká dojem prostoru. Přestože jsou postavy obráceny „en face", jen nohy jsou z profilu, zdá se, jako by byly v pohybu. Způsobuje to zčásti úmyslné naklonění hlavy, rozkročené nohy, ale i výraz obličeje.
Kresba několika dějovými situacemi
Často se stává, že silný emocionální zážitek a důkladná znalost děje vede děti k tomu, aby podrobně a názorně sdělily svoje představy. Řeší to tím, že několik dějových situací, někdy jen postav nebo věcí, které tyto situace symbolizují, zahrnou do jedné kresby, ale nijak je neohraničují. Na jedné kresbě vidíme současně Smolíčka s jelenem v lese, jeskyňky i dědečka Macháčka v chaloupce. Takto vyřešené dějové situace vyžadují od kreslíře maximální soustředěnost a vynalézavost.
Kresba tuší kolorovaná bretony
Téma: Pohádka Františka Hrubína "O Smolíčkovi“
Věk: 5,1
Celý děj je soustředěn v jedné kresbě, rozložené po celé ploše. Dominantní postavou je Smolíček a jelen. Současně však vidíme jeskyňky a chaloupku dědečka Macháčka, který je podle dětské výpovědi uvnitř chaloupky, celý děj je situován do přírody, kterou symbolizuje slunce a vegetace. Volný prostor je vyplněn čarami a hvězdami, které s dějem nesouvisí.
Kresba s dětskou výpovědí
Starší děti, které už mají větší zkušenosti s výtvarnými prostředky, dovedou už promyšleně vyřešit plochu tak, aby mohly sdělit všechno, co potřebují.
Kresba tuší kolorovaná vodovými barvami
Téma: Výlet na Vyšehrad
Věk: 5,10
Výpověď dítěte "Myslel jsem si, že se mně tam všechno nevejde, ale vešlo se to sem. Tady nahoře to jsme se školou a díváme se dolů na řeku Vltavu. Na Vltavě jely lodičky, asi závodily. Tohle je ta rotunda, to byl ten kruhový kostel, kam se chodili páni modlit před tím, než jeli do boje, aby vyhráli. To je chrám Petra a Pavla, nad těmi dveřmi to jsou oni. Pěkný kostel. Vedle je hřbitov – leží tam Božena Němcová, Jan Neruda, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Hana Mašková, Karel Čapek a ještě jiní. Potom je tam ještě veliký společný hrob, který zvětšují a tomu se říká Slavín
Dokonalá kresba spolu s dětskou výpovědí dokazuje závislost výsledku na intensitě emocionálního prožitku.
Barevný kolorit
Volba barevného koloritu je v hluboké souvislosti s individuální psychikou dítěte. Platí však i určité zákonitosti. Některé věci jsou v naší představě spojeny s určitými barvami (vegetace – zelená, obloha – modrá). Tato konstanta zůstává většinou zachována i v dětské kresbě nebo malbě. Tam, kde není barva úzce svázána s věcí, volí dítě barevnou skladbu podle emocionálního vztahu k ní. Objevuje se i individuální barevná paleta, kdy dítě má zvláštní zálibu v kombinaci barev a jejich odstínů (zelené s červenou, modrou se zelenou apod.).
Psychologické zákonitosti, které platí v kresbě se uplatňují i v malbě. Malba ve svém počátku je vlastně kresbou štětcem. Aby byla kresba dostatečně čitelná, dítě kreslí většinou obrysy postav a věcí tmavou barvou. Většinu plochy však nechává prázdnou. S přibývajícími zkušenostmi dítěte s malbou projevuje se i jeho cit pro barevnou souhru a kompozici. Později se dítě učí vyplňovat obrysy jinou, většinou světlejší barvou.
Malba remakolorem
Téma: Moje rodina
Věk: 3,4
Jde v podstatě o kresbu štětcem. Dítě však už začíná vyplňovat ohraničené plochy barvou. Z nabídnutého počtu sedmi barev dítě zvolilo kombinaci zelené, modré, oranžové a hnědé. Barva oblohy a vegetace, naznačená modrou a zelenou čarou u horního a dolního okraje, zůstává realistická.
Mísení barev – hra s barevnou skvrnou
S většími zkušenostmi v používání barev dítě získává i dovednost v míšení barev. K tomu, aby dítě poznalo vlastnosti barev a jejich možnosti, přispívají různé hry s barvami – hry s barevnou skvrnou.
Zapouštěním barev do mokrého podkladu nebo jejich kladení vedle sebe tak, aby se náležitě uplatnily, vzniká zajímavé experimentováni s barvami. Pojednanou barevnou plochu děti někdy na vyzvání nebo i samostatná připodobňuj i k věcem nebo k situacím, které znají.
Přiklad: barevný koberec, pták, strašidlo, ohňostroj, moře ...
Zapouštění temperových barev do mokrého podkladu
Věk: 3,4
Hra s barevnou skvrnou na suchém podkladě (kladení barev vedle sebe)
Věk: 3,8
Výpověď dítěte “Je to moře, ale taky to může být koberec barevnej“.
Otisky barevných skvrn
Vznikají přeložením papíru, na který si děti nanesly několik barevných skvrn. Rozložením papíru děti překvapí symetrický barevný útvar i vytvoření nových barev a jejich odstínů, vzniklých prolínáním základních barev.
Otiskování barevných skvrn přeložením papíru
Věk: 4,4
Výpověď dítěte “To je kytka, co roste na naší zahradě, jmenuje se kosatec“
“Je to motýl“
Malba
Červená, žlutá a oranžová barva bývají v celém barevném koloritu dominantní a bývají v celé ploše s citem rozmístěny. Děti jim dávají přednost před barvami studenými a užívají jich k naznačení důležitých prvků v malbě (postav, věcí apod. ).
Malba remakolorem
Téma: Na vycházce
Věk: 5,7
Poznáváním barev, především jejich krycích schopností a možností užívat jejich odstínů, začíná mít malba malířský charakter. Kresba ustupuje do pozadí, zůstává jen tam, kde dítě potřebuje linii zdůraznit určitou věc. Cit dítěte pro plochu (kompozici) dokazuje vyváženost malby. Protějškem koncentrovaného barevného dění je bílá plocha.
Pozadí
S upevňujícími se představami dítěte o světě, především s rozvíjejícími se vizuálními schopnostmi prohlubovanými pedagogickým působením i mimo výtvarnou oblast, při pozorování na vycházkách, prohlížení uměleckých děl, především ilustraci knih, objevuje se tzv. "pozadí'. Dítě výplni zbývající plochu většinou modrou barvou oblohy.
Malba remakolorem
Téma: Moje rodina na procházce
Věk: 3,7
Obecné zákonitosti malby
Dětský kolorit může být individuální, ale každá malba má i svoje obecné zákonitosti. Vegetace je zelená, obloha modrá. Domy bývají světlejší než zem, střechy jsou většinou červené.
Barva obličeje se přibližuje barvě pokožky. Je teplá a světlá. Pestrost palety se uplatní na oděvu figur. Dítě však musí mít možnost zacházet se širší barevnou paletou a musí s ní mít určité zkušenosti, umět barvy mísit a mít možnost je užívat na větší ploše, aby mohlo sledovat jejich ladění.
Malba remakolorem
Téma: Hrajeme si na písku před školou
Věk: 6,2
V malbě objevujeme odvahu a zkušenost dítěte v zacházení s barvou i plochou. Překrývání tvarů – strom a postava stojí před domem, - svědčí o dokonalém zvládnutí prostoru. Dodatečné ohraničení domu červenou linii, aby modrá barva domu nesplývala s oblohou, dokazuje, jak úzce je výtvarná činnost spojena s myšlením.
Specifické rysy výtvarné práce
Nevidíme jen v její formální stránce, tj. v linii, barvách a tvarech, ale i ve způsobu, jímž si dítě osvojuje okolní svět, uvědomuje si své místo, své zájmy a potřeby. Výchozím prostředkem pedagogického působení a dobrého metodického vedení zůstává prožitek a jeho protějšek – motivace. Jejich přítomnost je dobře patrná v každém hotovém díle.
Vnitřní pravdivosti výtvoru si vážíme více než toho, co může dát formální výcvik, sledující upravený vzhled, technická správnost či mechanické napodobování objektivní skutečnosti.
Malba remakolorem
Téma: Ptáci na naší zahradě
Věk: 6 let
Výpověď dítěte "Já isem namaloval kosy na zahradě, mají žluté zobáky, na stromě mají hnízdo a v něm už se vylíhla mláďata. Rodiče jim hledají krmení, žížaly a mouchy a nosí jim je do hnízda",
vodovými barvami
Téma: Vaše sídliště
Věk: 6,4
Výpověď dítěte "Namaloval jsem, kde bydlím. Tady v tom věžáku ve čtvrtém patře. Máme tam výtah a televizní anténu. To všechno se jmenuje Malešice. Všude stojí auta, protože lidi nemají garáže. Kolem našeho domu jezdí autobusy a auta. Naše auto je to červené, jmenuje se "džigulik".
Malba remakolorem – kolektivní práce dvou dětí
Téma: Společný výlet k přehradě v Hostivaři
Věk: 6,3/ 6,7
Výpověď dítěte "My jsme s Irenkou namalovaly, jak isme byly na výletě u Hostivařské přehrady. Všechny děti se nám tam ale nevešly. Namalovaly jsme, jak se díváme na vodu. Byly na ní vlnky a když svítilo slunce do vody, viděly jsme taková světélka na vlnkách a houpaly se. Nikdo tam nebyl jenom my a bylo tam ticho. Bylo to moc hezké, a tak jsme to namalovaly".
y
