O Smolíčkovi

Smolíček byl malý pacholíček a bydlel u jelena se zlatými parohy. Když odešel jelen na pastvu, zavřel se Smolíček v chaloupce, aby nikdo nemohl dovnitř. Dlouho nikdo neklepal, až jednou.

Smolíčku, pacholíčku, otevři nám svou světničku,“ ozvalo se zvenčí. Ale Smolíček řekl, že neotevře. Stál u dveří a jenom naslouchal, jak hlásky říkaly: „Jen dva prstíčky tam strčíme, jen co se ohřejeme.“ Smolíček neotevřel a jelen ho za to pochválil.

I na druhý den šel jelen na pastvu. A brzy se zase ozvaly ty tenké hlásky a prosily ještě líbezněji. I dal se Smolíček přemluvit a otevřel. Tu se na Smolíčka vrhly zlé jeskyňky, chopily ho a odnášely pryč. „Za doly, za hory, mé zlaté parohy, kde se pasou! Smolíčka pacholíčka jeskyňky nesou!“ volal Smolíček jelena o pomoc.

Jelen se pásl nedaleko, uslyšel Smolíčkovo volání a spěchal mu na pomoc. Přiběhl k jeskyňkám, Smolíčka jim vzal a zanesl domů. A přísně přikázal, že už nikdy nesmí nikomu otevřít.

Smolíček si říkal, že neotevře, ale jednou, když zase jelen na pastvu odešel, ozvalo se za dveřmi chaloupky: „Smolíčku, pacholíčku, otevři nám!“ Smolíček však neotevřel. I prosily hlásky ještě víc a celé se třásly zimou. „Nemáš se čeho bát, u nás by ses měl stejně lépe než u jelena a pořád bychom si s tebou hrály,“ přemlouvali ho jeskyňky.

Smolíček si dal říci, pootevřel dveře jen na dva prsty, ale jeskyňky se mžikem octly ve světničce, uchopily Smolíčka a pryč s ním. I volal Smolíček jako po prvé: Za hory, za doly, mé zlaté parohy,“ ale nedovolal se. Jelen se pásl daleko a pacholíčka neslyšel.

Jeskyňky odnesly Smolíčka domů a krmily ho od rána do večera. Smolíček sedával kolem plných mis, až už byl tak tlustý, že se ani hnout nemohl.

Tu se postavily jeskyňky kolem něho a řekly mu, aby jim ukázal malíček, je-li dost tlustý. Jedna jeskyňka do něho řízla a přikývla. A řekli si, že nyní dají Smolíčka na pekáč a v peci upekou.

I dal se Smolíček do pláče a volal: „Za doly, za hory, mé zlaté parohy, kde se pasou! Smolíčka pacholíčka jeskyňky nesou!“

Tu se ozvaly rychlé kroky a do jeskyně vběhl jelen se zlatými parohy. Smolíčka jeskyňkám vzal, posadil na zlaté parohy a uháněl s ním domů. Doma dostal Smolíček co proto, ale slíbil, že už nikdy jeskyňkám neotevře a taky neotevřel.

O Smolíčkovi

Výrobce

DiarMU

Délka

Autor

Fridrichová Věra

Napsal

Pazourek Vladimír

Označení

B0295

Koupit

O Smolíčkovi

Podobné pohádky

Pro maminku

Kdo je hloupější

Chytří z Kocourkova

Jak průvodčí vynalezli píšťalky