Jak šel Honza pro lék

Jedna matka měla dva syny, staršího Toníka a mladšího Honzu. Toník byl učiněný lenoch a Honza za něho všecko udělal.

Jednou, když měli jít do lesa pro dříví, lehl Toník do postele a naříkal, že je mu zle a že do lesa nepůjde a volal na mámu, která poklízela na dvoře.

Když máma viděla, že její miláček leží a stůně, křikla na Honzu, aby běžel do lékárny pro lék: „Běž, Honzo, do lékárny, přines lék!“ Honza dvakrát nechtěl, ale nakonec si dal říci. „Hoď sebou, ať jsi hned zpět,“ volá matka, když už je Honza ze dveří.

Přiběhl Honza k lékárně a vzpomněl si, že na něho křičeli, aby sebou hodil. Tak tedy sebou hodil do skleněných dveří a rozbil je. Jak vstává ze střepin, objeví se lékárník.

„Copak jsi to za hosta, že hned dveře rozbíjíš?“ ptá se Honzy. „Poslali mě pro lék, Toník stůně, a řekli, abych sebou hodil. Já sebou hodil a ...“ ubrekuje Honza.

Lékárník chytil Honzu za límec a povídá: „Pojď se mnou, dám ti medicínu!“ Vzal z kouta hůl a Honzu několikrát přetáhl. „Teď utíkej domů a dej taky Toníkovi ochutnat!“

Běží Honza domů, až se za ním práší. Po cestě vráží do lidí, lidé mu nadávají, málem nepadne pod kola vozu.

Když přiběhne domů, matka mu hned nadává: „Kde jsi byl tak dlouho, podívej, Toníčkovi se ještě přitížilo.“ I praví Honza: „Nevím, nevím, matko, jestli se mu po té medicíně bude dařit líp?“

„Jenom mu ji dej!“ Utrhne se na něho matka. Honza skočí do kouta, chytí sukovici a přetáhne bratra dvakrát po zádech. „Jakou medicínu jsem v lékárně dostal, takovou mu dám.“

Matka rozpřáhla zděšeně ruce. Toník vyskočil z postele a postavil se na nohy. I obrátil se Honza k mámě a povídá: „Vidíte, matko, jakou dobrou medicínu jsem z lékárny přinesl. Hned po ní Toníkovi nemoc přešla.“ A to je konec pohádky o Honzovi, kterého považovali neprávem za hloupého.

Jak šel Honza pro lék

Výrobce

DiarMU

Rok

1957

Délka

Autor

Vašica Vladimír

Napsal

Pazourek Vladimír

Označení

B0522

Jak šel Honza pro lék

Podobné pohádky

O pionýrském šátečku

Pohádka o kamnech

Kouzelný prsten

O vodníkovi