y
V zdravé školce
Naše pohádka začíná netradičně v překrásných kopcích porostlých jehličnatými lesy. Přišli sem na výlet Katka a Martin se svými rodiči. Všude kolem bylo překrásně. A bylo by jim všem dobře, kdyby ... kdyby se čtvrtého dne nebyl Martin vytasil s tajným plánem.
„Uvidíš\", šeptal Katce za zdí nové chaty, v níž bydleli, „bude to ohromný výlet. Vyběhneme do lesa, nasbíráme hřiby i maliny a mamka s taťkou budou mít radost.“ Katka souhlasila, vždyť jahody i maliny má ráda. Výlet se jí docela zamlouval.
Děti se vykradly z chaty a nikým nepozorované uháněly lesním chodníčkem. Po prudkém stoupání doběhly k obrovské borovici, kde se úplně zadýchané zastavily. „Teď kam?\" Zeptala se zklamaná Katka, která si myslela, že tu roste malin jako máku.
„To není jen tak, tu by je už dávno vysbírali, musíme se tu v okolí lépe porozhlédnout,“ vysvětloval Martin. Katka, která se nechtěla vrátit bez malin, se poslušně vydala za bráškou.
Děti se dlouho motaly okolo borovice, ale ani maliny, ani jahody, ba ani hříbky nikde.
Za chvíli je rozbolely nohy. Katka si sedla na velký pařez a prohlásila, že už dál nepůjde. Také Martin si sedl vedle ní. Oba by se byli nejraději vrátili.
Vtom děti zaslechly nad svými hlavami nějaké divné šustění.
„Co je to?\" vykřikne polekaná Katka a dá se do běhu. „Ale vždyť je to veverka\" — říká Martin a volá Katku zpět.
„Co je to veverka?” ptala se po chvilce Katka. Martin zpozoroval, jak si zvířátko chytá zoubky hned jednou, hned zas druhou tlapkou. Veverka Krásný ocásek povyprávěla dětem svůj příběh o tom, jak stále rozbíjí zoubky tvrdou ořechovou skořápku a jak si nerada po jídle zoubky čistí, jak má ráda jenom čokoládu a cukrovinky a jak ji teď proto zoubky bolí.
„Ojój, to je moc zlé, když bolí zuby,” litovala ji Katka. „No a u vás nemáte zubního lékaře?” zeptal se Martin. „Máme lékaře” vysvětluje veverka. „Je to medvěd Mrmla, který spravuje zuby tu poblíž pod borovicí, ale bojím se k němu jít, protože vrtá do bolavého zubu.
Obě děti začaly veverku přesvědčovat, že děravý zub je třeba nutné opravit, protože jen tak bolest přestane. Nabídli se, že veverku k zubařovi dovedou. Po delším přesvědčování se Krásný ocásek dal přemluvit a co nevidět byli u borovice.
Pod borovicí je přivítalo novoučké křeslo, u něho stál slavný zubní lékař medvěd Mrmla a kolem něho pobíhala lištička Kmotřička jako zdravotní sestřička.
Veverka Krásný ocásek jen co si sedla do křesla, už bylo po bolesti. Medvěd sa usmíval, spravil jí všechny zoubky, že v nich nezůstala ani ta nejmenší dírečka.
Veverka Krásný ocásek poděkovala a všichni se chystali odejít, ale lištička Kmotřička je pozvala za velký keř, kde je čekalo překvapení.
Docela tak, jak to dělají v divadle, ukázala všem třem, co a jak mají dělat, aby je zoubky nebolely. Jak si je mají chránit před zubním kazem.
Na jeviště jako první přiskákal zajíček Ušáček s kulatou hlávkou zelí, kterou má nejen rád, ale která je i velice zdravá, protože obsahuje hodně vitamínu C, a proto ani nemá nikdy bolavé dásně.
Medvíďata si nejraději pochutnávají na velikánské červené mrkvi.
Ježek Pichláček má zase moc rád jablíčka a před spaním by nespapal za žádnou cenu ani čokoládu, ani žádný zákusek, i když by byly sebevíc dobré.
A toto je kdo? Ach, vždyť je to divoké prasátko, které má oblíbenou potravu — brambory.
Děti se jen dívají, dívají a čím dál, tím víc si uvědomují, že zvířátka mají naprostou pravdu. „Jé, vždyť už je večer“, spráskne najednou Katka ruce. „Musíme utíkat domů.\"
Veverka Krásný ocásek, aby se zavděčila dětem, jimž už viděla na tvářích strach ze zpáteční cesty, skákala z větvičky na větvičku a ukazovala jim nejkratší cestičku k chatě.
Byl nejvyšší čas, protože v chatě už byli všichni připravení jít je hledat. Byli přesvědčení, že se děti v lese někde zatoulaly. Děti slíbily, že se už nikdy víc nevydají do lesa bez rodičů.
