Měcháček-Fukáček na cestách

Měcháček-Fukáček se vydal do světa. Pěkně si vyčistil kožíšek, pyšně zvedl ocas a přes ramena si přehodil hůl s ranečkem. Sluníčko se usmívalo na odvážného Měcháčka-Fukáčka.

Na cestě potkal Žabku-Kvákalku a Myšku-Chocholušku. Zeptaly se ho: „ Kampak, kam, příteli?“ „Jdu poznat svět. Pojďte se mnou.“ A šli.

+14

Cestou se k nim přidal Zajíc-Po lese skok.

Z trávy vykoukl Had-V trávě šust. Když se dověděl, že jsou do světa, též se k nim připojil.

Vykračovali si vesele dál, když tu najednou potkají Lištičku-Kmotřičku. „Kampak, přátelé, daleko?“ „Jdeme poznávat svět,“ odpověděl Měcháček-Fukáček. „Nuže pojď s námi.“ „Pravdaže, půjdu,“ řekla Lištička-Kmotřička.

Na kraji lesa seděl Vlk-Lesní hlídač. Když uviděl naše přátele, jak si vesele vykračují, připojil se k nim, aby i on trochu poznal svět.

Když zapadalo slunce, potkali naši přátelé Medvěda-Lesního bručouna. „Kam jste se vypravili, moji milí,“ ptal se Medvěd-Skalní bručoun. „Jdeme poznat svět. Jestli chceš, pojď s námi.“ Přidal se k nim a šli vesele dál.

Sluníčko zašlo za hory a Myšce-Chocholušce se chtělo spát. Zajíc Po lese skok vyskočil Vlkovi-Lesnímu hlídači na ramena a rozhlížeje se široko-daleko pátral po světýlku.

Šli za světýlkem. Byla to chaloupka a v ní zbojníci měli svatbu.

Naši vandrovníci přichystali svatebčanům hudbu. Postavili se před chaloupku a spustili: Měcháček-Fukáček foukal, Myška-Chocholuška pískala,Žabka-Kvákalka kvákala, Had-V trávě šust syčel, Zajíc-Po lese skok vyskakoval a bubnoval nožkama a Medvěd-Skalní bručoun bručel, až se hory třásly a stromy ohýbaly.

Zbojníci v chaloupce se moc polekali takové muziky. Strachem se k sobě tulili, že až stoly převrátili.

Měcháček-Fukáček měl radost, že zbojníky vystrašili, a proto se začal rozpustile nafukovat. Nafukoval se, nafukoval, až svým velikánským břichem od sebe odtlačil všechny kamarády.