O vodníkovi

V klínu valašských hor leží dědina Rusava a tou dědinou protéká potok Rusava. V téhle Rusavě prý býval kdysi vodník. Lidi rád neměl, dědek nedobrá – co mohl, vyvedl jim na zlost.

Nějaký chalupník zakoupil si trávu z panského lesa na břehu Rusavy. Posekl ji, usušil, a když se začalo druhý den mračit složil seno do kapek, aby mu nezmoklo.

Došel domů a dalo se do deště. Pršelo celou noc. Strýc měl radost, že má seno v kopkách, že mu nezmokne. Ráno se vyčasilo, sluníčko začalo svítit a strýc se vydal do lesa, že seno rozhodí, aby proschlo.

Přišel do lesa k svému senu a nevěří vlastním očím! Kopky nikde, seno rozházené po celém dílci a mokré jako hnůj. Celý den sušil a obracel strýc seno, a protože byl pěkný den, pěkně proschlo. K večeru je znovu složil do kopek a šel domů.

Ale v noci se opět dalo do deště. Strýc si pochvaloval, že aspoň teď mu seno nepromokne, a ráno, sotva se slunko vybralo, spěchal na paseku. A seno stejně roztahané a stejně promoklé jako včera! Kdo to jen mohl udělat, přemýšlel strýc a činil se, aby seno znovu usušil.

Večer už domů nešel. Nasbíral si do krajní kopky kamení a sám si do kopky vlezl, že si na darebáka počká. A zrovna tuto noc nepršelo; obloha byla jasná a měsíc svítil jako rybí oko.

Strýc co chvíli vystrčil z kopky hlavu, ale nikde se nic nehýbalo. Teprve kolem půlnoci přiběhl na louku malý zelený chlapík, zachechtal se jako když kohout zakokrhá a začal roztahovat seno po pasece až k Rusavě.

„Tak to jsi ty, kazisvěte!“ povídal si strýc. Vzal kámen a buch! vodníka po zádech. Ten se jen podíval po měsíčku a roztahoval se dál. Strýc hodil druhý kámen, třetí, vodník pohrozil měsíci a povídá: „Když máš svítit. Sviť a nehaž kamením!“

Strýc házel dál. Nakonec hodil tím největším kamenem a trefil vodníka rovnou do nosu. Vodník zařval bolestí a rozkřikl se na měsíc: „Když jsi takový hrubián, tož si tu buď sám! Já tu s tebou nebudu.“ A utekl.

Strýc konec noci na pasece přespal a ráno odvezl seno domů. Vodník prý se z Rusavy hned odstěhoval, zlobil se na měsíc, ale strýc už nikdy seno na pasece nekupoval.

O vodníkovi

Výrobce

DiarMU

Rok

1957

Délka

Autor

Netík Miroslav

Napsal

Holešovský František

Označení

B0802

O vodníkovi

Podobné pohádky

Pes a datel

Jak nabyl zajíc dlouhých uší – Kam poběžíš?

Gulliver v Blefusku

Nemytá – Prádlo