y
V ovocném sadu
I. část – Ovocný sad a jeho škůdci
Na jaře teplé sluníčko probudí přírodu ze zimního spánku, vyláká ze země zelenou travičku a na úbočích a loukách vykouzlí rozličné pestrobarevné květy. Koncem dubna rozkvetou i ovocné stromy. Pokud je vedle sebe vysazeno více ovocných stromů, vzniká ovocný sad. Když jsou v ovocném sadě vysazeny stromy jabloní, je to jabloňový sad. Jsou i jiné ovocné sady než jabloňové? Pokud ano, řekněte jaké! (Třešňový, višňový, hrušňový, ořešákový atd.) Pokud jsou v sadě vysazeny rozličné ovocné stromy, říkáme, že je to sad smíšený. Krásné voňavé květy jabloní lákají včeličky a jiný hmyz, který hledá sladkou šťávu. Přitom přenášejí žlutý pylový prášek z jednoho květu na druhý.
Z květů narostou přes léto a na podzim dozrají chutná jablíčka. Jistě byste si chtěli na nich pochutnat! Jablíčka jsou nejen chutná, ale i zdravá.
Ze všech květů však nenarostou taková hezké jablka, neboť v sadě žijí různí škůdci. Někteří ničí sad již tehdy, když kvete, jiní ožerou listy a někteří napadají až ovoce a znehodnocují ho. Na obrázku vidíte kvetoucí větvičky jabloně. Některé květy jsou napadeny škodlivým hmyzem. Někdy napadne poupata květů, které pak uvadnou a uschnou. Jindy vyhryzne kalíšek rozkvetlého květu. Z takových poškozených květů už jablka nenarostou. Někdy se larvy drobných motýlů zavrtají do ovoce, ujídají z něj a poškodí ho. Takové červivé ovoce není chutné.
Na obrázku vidíte dalšího škůdce. Znáte ho? Řekněte, jak se jmenuje! Podívejte se dobře na obrázek a řekněte, jakou škodu dělá na třešňové ratolesti! Byli i u vás na jaře brouci? Řekněte, jak jste je ze stromů odstranili a co jste s nimi udělali? (Setřásli ze stromů, posbírali a zničili horkou vodou. Pak je dali drůbeži.)
Kromě hmyzu napadají ovocné stromy i rozličné houby a plísně, které poškozují ovoce, listy nebo dřevo. Ničíme je tak, že stromy postřikujeme různými chemickými látkami.
Aby pod spadaným listím nepřezimovali různí škůdci, shrabeme listí a spálíme ho. Tuto práci můžete provést i vy. Kdo z vás už na podzim hrabal v zahradě suché spadané listí a pálil ho? (Pozor na nebezpečí ohně! Na pálení listí mají dohlížet starší sourozenci nebo rodiče!)
II. část – Ptáci v sadě, jejich vzhled a život
Lidé mají při ničení škodlivého hmyzu mnoho malých pomocníků. Co myslíte děti, kdo jsou tito pomocníci? (Ptáci.) Na obrázku vidíte čtyři ptáčky, kteří žijí v ovocném sadě. Ukažte, kterého znáte, jak se jmenuje a co o něm víte! (Pokud některého ptáka žáci neznají, učitel jim řekne jeho jméno. Nahoře vlevo je sýkorka, vedle ní pěnkava, dole vlevo je drozd a u něj špaček. Žáci ptáky pozorují, porovnávají jejich velikost a charakteristické zabarvení peří.) Abychom je lépe poznali, řekneme si o každém z nich něco zajímavého.
Na obrázku vidíte sýkorku velkou. Samička sedí v hnízdě na vajíčkách. Sameček právě přiletěl k hnízdu. Sýkorka přebývá nejraději v sadech a lesích. Po větvích stromů se velmi šikovně pohybuje. Hledá tam hmyz. Jsou to housenky, motýli a různí brouci. Do hnízda snáší 6 i více bílých vajíček s rezavými skvrnami. Vylíhnutá mláďata krmí dva až tři týdny. Tehdy spotřebuje pro mláďata mnoho hmyzu. Proto zejména v té době je velmi užitečná. Sýkorky zpívají své „sik-sik“ nebo „sisi-trn, sisi- trn“. (Umožněte žákům poslechnout hlas sýkorky z magnetofonového záznamu.)
Dalším obyvatelem našich sadů a parků je velmi pěkně zbarvený ptáček – pěnkava obecná. Na obrázku je sameček i samička. Pozorně se na oba zadívejte a pokud je mezi nimi nějaký rozdíl, řekněte jaký! (Sameček je pestřeji zbarvený.) Pěnkava obecná se živí hlavně různými semeny a mláďata krmí hmyzem. Hnízdo si dělá buď na stromech, nebo ve vysokém křoví. Dvakrát do roka snáší do hnízda po 4-6 vajíčkách. Zajímavé je, že samečci pěnkav zůstávají u nás celý rok. Samičky na zimu odlétají do teplých zemí a na jaře se vracejí k nám zpět. Víte jak zpívá pěnkava? Hlas pěnkavy si snadno zapamatujete, protože podle něj se jmenuje. Zpívá zvonivě „pink-pink“ a při létání se ozývá „jib-jib“. (Magnetofonových záznam.)
Na obrázku vidíte špačka obecného. Všimněte si barvy jeho peří. Zajímavé je, že špaček má zobák na jaře a v létě žlutý, na podzim a v zimě tmavohnědý. Přebývá v dutinách starých stromů i na topolech, kde si staví hnízdo. V městských sadech i zahradách sídlí v budkách, které mu děti každý rok připraví na stromě. Je velmi užitečný, protože se živí ponravami chroustů, larvami, housenkami a kobylkami. I v lesích ničí hmyz, který napadá stromy. Na podzim však nepohrdne ovocem a může napáchat hodně škod v zahradách a ve vinicích.
Jak se jmenuje pták, jehož hlavy jsou na obrázku? (špaček obecný.) Pozorujte dobře obě hlavy a pokud spatříte nějaký rozdíl, řekněte to! (Hlava s tmavohnědým okem je špaček sameček, druhá s šedým okem je samička.) Takto podle zbarvení oka rozeznáme samečka od samičky.
Špaček má jednu špatnou vlastnost. Je mlsný jako některé děti. Pro jeho mlsnost ho vinaři nemají rádi, protože na podzim jim ve vinicích zobe hrozny. Koncem října nebo začátkem listopadu špačci ve velkých hejnech odlétají od nás do teplých krajů. Na jaře se k nám vracejí. Proto říkáme, že špaček je stěhovavý pták. Dospělí špačci zpívají nejčastěji „špet-špet“ nebo „štaar-štaar“.
V zahradách, městských sadech a parcích žije větší tmavý pták. Jmenuje se kos černý. Kos poskakuje po zemi a mezi listím hledá potravu. Chutnají mu slimáci, rozličný hmyz i všichni červíci, které najde. Rád si pochutná i na třešních a různých bobulích. Hnízdo si dělá v křoví, na stromech, ale i na domech. Na hnízdě sedí až třikrát do roka. Po dvou týdnech se z vajíček vylíhnou malí kosi. Zajímavé je, že z kosí rodinky zpívá pouze sameček. Tehdy jeho pěkný hlas můžeme slyšet brzy zrána nebo před večerem. Kromě pěkného zpěvu se často ozývá „tak tak“, „duk duk“ nebo „dixdixdix“. (Magnetofonový záznam.) Na obrázku je sameček (černě zbarvený) a samička (tmavohnědé barvy).
III. část – Ochrana ptáků v sadě
Na podzim, v zimě, brzy na jaře, kdy naši malí pomocníci v sadě nenajdou žádnou potravu, připravíme jim krmítka. Nasypeme jim tam různá semínka, drobky a zbytky jídel, jako jsou kousky masa, rýže, brambor apod. Tím je chráníme před hladem a uhynutím. Podívejte, jak sýkorkám chutná!
Sýkorky mají velmi rády, když jim zavěsíme na větvičky kousek špeku, loje nebo tučného masa, které velmi obratně ozobávají.
Šikovní pionýři připraví špaččí budky, ve kterých si staví s oblibou hnízda. (Shrnutí – poznávání ptáků v přirozeném prostředí, ve kterém žijí a v němž se pohybují.) Učili jsme se o užitečných ptácích v ovocném sadě. Nyní vám ještě jednou ukážu každého ptáka a na něco se vás zeptám.
(Sýkora velká) Řekni, jak se jmenuje pták na obrázku. Řekněte, co jste si o něm zapamatovali! (Žáci se postupně hlásí, jejich odpovědi doplní učitel.)
(Pěnkava obecná) Jak se jmenuje pták na obrázku? Řekněte, co o něm víte! (Žáci odpovídají. Učitel si otázky předem připraví a při opakování jejich postupně dává žákům tak, aby hodina měla spád.)
(Špaček obecný) Řekněte, co víte o ptákovi na obrázku (jméno, jak žije, čím se živí). Čím je tento pták užitečný a čím škodlivý?
(Kos černý) Jak se jmenuje pták na obrázku? Kde žije a jak si hledá potravu? Čím se živí? Nyní už znáte čtyři ptáčky, kteří žijí v našich sadech. Chraňte je, neboť jsou to naši pomocníci.
