y
V obuvnické dílně
V dávných dobách chodili lidé jen bosí. I teď je na světě mnoho lidí, kteří obuv nenosí, ani ji neznají. Konečně chodit na boso je příjemné, zejména v trávě a teplém písku u vody. Lékaři chůzi na boso doporučují, pomáhá upravovat tzv. ploché nohy.
Obyčejně u nás i jinde ve světě lidé nosí obuv, chodí obutí. Podle obutí poznáme vkus lidí, jejich péči o obuv, věk, mnohdy i zaměstnání. Je to velice zajímavé pozorování.
Největší obuvnické závody v Československu jsou v Gottwaldově na Moravě a v Partizánskom na Slovensku.
Naše obuvnické závody vyrábějí několik miliónů párů obuvi ročně. Velkou část vyrobeného zboží vyvážíme do socialistických a ostatních států. Aby mohly závody tak velkou výrobu zvládnout, budují velké haly s moderními stroji.
Podívejme se, jak se bota vyrábí. V tovární výrobě je celý postup rozdělený na řadu jednotlivých úkonů. Zhotovit dobrou botu je kus pořádné práce. Než je hotová, projde rukama mnoha dělníků. Důležitou částí boty je svršek. Vykrajuje se podle předlohy z měkké kůže, někdy také z textilu nebo z umělé hmoty.
V mnohých botách bývá pod koženým svrškem podšívka z textilu /z plátna/. Tvar se vysekne kovovou předlohou.
Při sešívání svršku a podšívky se uplatňují ženy.
Spodní část boty pod chodidlem nohy je podešev. Stroj ji vysekává z pevné hovězí kůže, krupónu. Některé podešve se dělají z gumy nebo z umělé hmoty.
Největší část výroby obuvi se dělá na strojích. Stroj například napne a vyformuje svršek na kopyto, t. j. dřevěný vzor tvaru a velikosti obuvi.
K napnutému svršku jiný stroj přikolíčkuje /přiflokuje/ nebo přišije podešev. Strojové obuvi se u nás vyrobí ročně několik miliónů párů.
Některé druhy obuvi se šijí ručně. Mistr–obuvník tu dělá všechny práce sám s ručními nástroji. Často to bývá obuv šitá na míru. Je proto i dražší.
Při ručním přišívání podešve se používá dratev. Je to konopný, dobře nasmolený provaz. Obuvník si udělá šídlem dírky a dratev protahuje. Botu má na koleně. Okolo ní a chodidla své nohy má upevňovací řemen.
Než jsou hotové boty dány do prodeje, procházejí důkladnou kontrolou. Ta pozorně sleduje, zda jsou boty dobře vyrobené, zda patří k sobě a zda jsou čisté. Boty zabalí a připraví je k odvozu do prodejny. V kontrole jsou často zaměstnané ženy.
U nás je v každé větší obci samostatná prodejna obuvi. Ve velkých městech to bývají pěkné obchody s několika výlohami.
Prodejny obuvi bývají vkusně zařízené. Obuv je vystavená k volné prohlídce. Zákazník si může pohodlně sednout a obuv vyzkoušet.
Při koupi obuvi si kupující zkouší boty, postaví se v nich, udělá několik kroků. Prodavačka mu poradí tvar, formu, velikost a pomůže mu vybrat. Každý si rád koupí dobrou, pohodlnou obuv.
Do školy, do kina nebo do divadla, na vycházku nebo na návštěvu si bereme společenskou nebo vycházkovou obuv. Na obrázku jsou v horní řadě boty pro chlapce a muže, v dolní části pro dívky a ženy. Móda přináší každým rokem nové druhy, tvary a barvy obuvi. Je dobře, že si můžeme vybrat právě ty boty, které se nám líbí.
Pro některé příležitosti si kupujeme speciální obuv. Takové boty nenosíme každý den, ale přece jen bychom je mít měli. Lyžovat v obyčejných botách přece nemůžeme.
Kdo má rád pohodlí, nosí doma papuče, hlavně na podzim a v zimě. Někdy si je obouváme, aby si nohy odpočinuly, např. po namáhavé cestě, nebo když v zaměstnání dlouho stojíme.
Při práci na poli, na louce, v zahradnictví, u vody a jinde se osvědčily vysoké gumáky, galoše. V době jarních a podzimních dešťů a plískanic je nosívají i děti.
Pro každé roční období máme jinou obuv. Obuvnický průmysl na ni upozorňuje vkusnými plagáty, obchody s obuví lákavě upravenými výlohami. Tento plagát nám například doporučuje účelnou obuv pro zimní období.
I dobrá obuv se často, hlavně nošením za každého počasí opotřebuje. Déle nám vydrží, když ji pravidelně čistíme a leštíme. Každé dítě by mělo umět pořádně očistit své boty. V mnoha rodinách se děti starají i o boty svých rodičů. Čistící prostředky bývají uložené v sáčku, v bedničce nebo v zásuvce.
Sedranou a poškozenou obuv očistíme a odneseme ji do opravny obuvi. Na obrázku vidíte rozdíl mezi botou hodně vychozenou a nově opravenou.
V opravnách obuvi se pracuje ručně i na stroji, podle toho, co je na botě poškozené a jaká má oprava být. U dívčí a dámské obuvi se často opravují podpatky. Na stolečku je dobře vidět, s kolika různými součástkami musí opravář počítat.
Nejčastějším druhem oprav je přišívání nových podešví, nebo přibíjení nových gumových podpatků. Přišívání podešví se ve velkoopravnách dělá na stroji.
Konečnou fází opravy je broušení podrážky nebo podpatku a vyleštění boty. Oboje udělá stroj.
V určený den si zákazník přijde pro opravenou obuv. Je spokojený, častokrát je obuv jako nová.