y
Co viděly děti ve městě
Dlouho jsme toužili poznat, jak se žije ve městě. Naše učitelka nám slíbila, že si koncem školního roku uděláme výlet do krajského města. Celý rok jsme se na výlet těšili a ukládali korunu ke koruně. Počítali jsme dny, kdy pojedeme. Konečně jsme nasedli na vlak. Měli jsme vyhrazený celý vůz. Cesta nám vesele ubíhala.
Nádraží: Náš vlak zastavil ve velké stanici, kde byly všelijaké novoty. Mnoho kolejnic, krytých nástupišť, vlaků a lokomotiv. Vypadalo to zde zcela jinak než u nás. Lidé přicházeli a odcházeli podchody. Úplně se hemžili. Bylo jich jako mravenců.
Městská doprava: I my jsme se dostali před budovu nádraží. Zde už čekaly autobusy a trolejbusy, které rozvážely lidi do města, na pracoviště, do škol, do obchodů, každého, kam potřeboval. Nasedáme do jednoho z trolejbusů a začínáme prohlídku města. Trolejbus vypadal jako autobus, ale poháněla ho elektřina. Přes jeho velké okna jsme pozorovali ruch ulic.
Na náměstí: Vystoupili jsme na prostorném náměstí. Dále už půjdeme kus pěšky. Však je tu pořádně rušno. Je tu tolik lidí jako v celé naší obci. Uprostřed náměstí se tyčí mohutný památník na počest těch, kteří bojovali a padli za naši svobodu.
Historické památky: Naše učitelka nás upozornila na některé starobylé stavby, postavené v dávných stavitelských slozích. Učitelka nám o nich leccos zajímavého vyprávěla a upozornila, že se brzy o tom více dozvíme v dějepise.
Na letišti: Ještě jsme nikdy nebyli na letišti, proto jsme se tam jeli podívat. Právě přistávalo velké proudové letadlo. Jeho motory hučely tak silně, že někteří spolužáci si zacpávali uši. K letadlu přisunuli můstek a cestující vystupovali. Letuška přivedla nové. Učitelka nám řekla, že tak se nazývá průvodkyně letadla.
K obchodnímu domu: Z letiště jsme se vrátili autobusem do města a zastavili jsme před velkým obchodním domem. Byli jsme zvědaví, co tam prodávají. Na každém patře prodávali něco jiného: obleky, látky, obuv, potřeby pro domácnost.
V oddělení elektrospotřebičů: Nejvíce nás zaujalo oddělení s televizory, rozhlasovými přístroji, magnetofony a elektrospotřebiči pro domácnost. Pomysleli jsme si, jak nám vyspělá technika pomáhá, také nás i pobaví.
Přechod přes ulici: Přecházíme spořádaně z jedné strany ulice na druhou. Co to? Nelze tak volně proběhnout jako doma. Opravdu ne. Před námi zazářilo červené světlo a vše zastavilo jako přikováno, vozidla i lidé. Zato však z křižující ulice vyrážejí proudy aut, motocyklů a chodců. Tam vidíme svítit zelené světlo. Jak moudře to vymysleli, s tou věcí se tak dá předejít srážce na křižovatce.
Moderní čtvrt: Prošli jsme pár ulic. Sami bychom byli jistě zabloudili. Najednou jsme uviděli krásnou moderní čtvrť. Tyčily se zde vysokánské domy. To vám bylo pater, až se nám hlava zatočila. V takovém věžáku bývá několik desítek rodin. Vměstnala by se zde celá vesnice. Jistě to dlouho trvá, než se všichni seznámí.
Potravinářské obchody: Tolik lidí potřebuje opravdu hodně potravin. Proto jsou zde velké mlékárny, řeznictví, potravinářské obchody, obchody se zeleninou a ovocem a jiné. V tuto dobu jsou lidé většinou v práci, proto je v obchodech klid.
Školy: I na děti se pamatovalo. Pro nejmenší z nich jsou zde jesle a mateřské školy, pro větší základní devítiletá škola s družinou mládeže a pro nejstarší mládež SVS, odborné školy a učiliště. Jak krásné a vzdušné jsou tyto budovy. I jejich okolí je čisté a vkusně upravené, aby se zde žilo příjemně a zdravě.
V tovární čtvrti: Město se rozrůstá i do šířky. Dostáváme se na jeho okraj. Už zdaleka jakoby na pozdrav nám mávají vysoké tovární komíny, které se tyčí uprostřed rozsáhlých budov. Zde u strojů pracují pilní dělníci a dělnice. Výsledky jejich práce jsme už obdivovali v některých obchodech na náměstí.
V parku: Trochu unaveni od takového chození a dívání přicházíme do pěkně udržovaného parku. Vyhovovalo nám odpočinout si na lavičkách ve stínu košatých stromů. Obratné ruce zahradníků zde vytvořily nádhernou mozaiku květů.
Čistota v parku: Hladově jsme vybalili jídlo z batohů a s chutí pojídáme. Miško a Zuzka ani nepoznali, že jim spadly papírové sáčky na zem. A tu u nich zastaví starý strýček s červenou páskou na rukávu a s holí v ruce. Skoro se ho polekali. Ale strýček je jen slušně upozornil, že odpadky patří do koše. Miško a Zuzka byli rádi, že to tak dobře dopadlo. Omluvili se a papíry posbírali.
Na dětském hřišti: Po krátkém odpočinku jsme se vydali dál. Jak jsme se zaradovali, když po tolika vážných dojmech jsme si mohli alespoň trochu pohrát na dětském hřišti. Panečku, takové krásné houpačky tak brzy neuvidíme. Městské děti nás rády přijaly mezi sebe.
Fotbal: Nedaleko na zeleném trávníku fotbalového hřiště právě trénovali fotbalisté. To bylo něco pro nás! Ale jak přísně drží trenér tyto sportovce. Cvičí disciplinovaně a jen podle jeho pokynů.
Basketbal: Byla zde i jiná hřiště. Na jednom házeli míč do košů. Učitelka nám řekla, že zde trénují basketbalisté.
Na koupališti: Slunce připékalo. Bylo nám horko a bylo dobré osvěžit se na koupališti. Přes čistou vodu bylo vidět až na dno velkého bazénu. Koupali jsme se v bazénu pro děti a neplavce. Se zájmem jsme pozorovali odvážlivce, jak skáčou do vody. Jaký to byl zážitek sjíždět do vody po skluzavce!
Střechy a televizními anténami: Osvěžení jsme se vydali dál. Všimli jsme si množství vidlic s hřebeny na střechách. Aha, vždyť to jsou televizní antény! A kolik jich tady je! U nás jen sem-tam jedna. Přes ně se dostává program do televizních přijímačů.
Televizní vysílač: Učitelka nás upozornila, že na kopci stojí vysílací televizní věž. Přes ni vysílají ze studia televizní programy.
Výstavní síň: Po tak velkém ruchu nás zavedli do výstavních síní. Trochu jsme se podivovali moderním obrazům a sochám. Věru, některým jsme ještě ani nerozuměli.
Večer ve městě: Pomalu se schylovalo k večeru. Jak jen bylo město kouzelné! Rozsvítilo se zde tisíce zářivek a barevných neonů, které zvyšovaly krásu a přitažlivost ulic a městských budov.
Na koncertě: Spousta světel se třpytí ve stáncích kultury: v divadlech, kinech nebo v koncertních síních. Na závěr našeho výletu nás učitelka zavedla na koncert učitelů. Jaká nádhera! Přestože jsme byli dost unavení, výkon umělců nás zaujal.
Po koncertě jsme plní dojmů kráčeli osvětlenými ulicemi města do internátu, kde jsme přenocovali. V našem krajském městě jsme viděli mnoho zajímavého. Výstavné čtvrti, pracoviště lidí, školy, místa sportu i zábavy. Poznali jsme, že občané mají své město rádi, že se starají o jeho čistotu a pořádek. Obyvatelé velkých domů jsou jeden k druhému ohleduplní, proto se jim dobře žije, i když jich je hodně.
