O chytré želvě

Poslyšte pohádku o chytré želvě, pohádku, kterou daleko za mořem vyprávějí černošské maminky malým černouškům.

Na břehu široké řeky bydlela želva. Žila si spokojeně, nikdo ji neubližoval, až se jednou na řeku přistěhoval tlustý mrzutý hroch.

„Kliď se odtud,“ řekl želvě, „to je moje řeka!“ „Jak to? Ty ses přistěhoval teprve včera a já tu mám domov od malička.“ bránila se želva. „Jsem silnější než ty, řeka patří mně a nikoho tu trpět nebudu!“ vyháněl ubohou želvu hroch.

Co měla želva dělat! Musila opustit svůj domov a hledat si přístřeší jinde. Vypravila se tedy po pěšině do pralesa. „Hroch mě vyhnal od řeky, hledám si nový domov,“ naříkala želva.

Tu se však proti ní valí slon: „Co tu chceš na mé stezce?“ snad tady bude dost místa i pro mne.“ „Ne,“ řekl slon, „jsem nejsilnější zvíře a prales patří mně!“

Vyděšená želva zalezla do křoví a přemýšlela, jak se má před silnými zvířaty ubránit. Všimla si na stromech popínavých rostlin a dostala nápad. Upletla z nich silný provaz a druhý den se s ním vypravila k řece.

Na cestě ji potkal slon: Co zase chceš na mé stezce?“ „Pěšinka není jen pro tebe! Nebojím se tě, jsem silnější než ty,“ řekla odvážně želva. „Silnější než já?“ smál se slon. „Zkusme to,“ řekla želva, až vyjde měsíc nad řekou, budeme se přetahovat tímto provazem. Odtáhneš-li mne od řeky do pralesa, víckrát už nevstoupím na tvou cestičku.“ Slon slíbil, že večer přijde.

Když se dovlekla želva k řece, hroch se velmi rozzlobil. „Řeka není jen pro tebe.“ řekla mu želva, „odejdu odtud, jen když mě večer, až měsíc vyjde, stáhneš do řeky.“ Hroch se zasmál, ale souhlasil.

Když vyšel měsíc, přišel slon a uchopil provaz, který želva položila jedním koncem do pralesa a druhým do vody. Nevěděl, že druhý konec ve vodě už držel hroch a čekal, až želva zatáhne. Když želva zavolala, začali slon a hroch tahat ze všech sil. Tahali a tahali, ale lano se ani nepohnulo. Želva se zatím smála pod keřem a konečně zavolala: „To už snad stačí. Poznals mou sílu a doufám, že mě necháš na pokoji.“ To platilo slonovi i hrochovi a oba zahanbeně odešli.

Tak svou chytrostí zvítězila malá želva nad slonem a nad hrochem a žila spokojeně dál ve svém domově u řeky a bez obavy vycházela též po sloní stezce. A všichni měli u řeky i v pralese místa dost.

O chytré želvě

Výrobce

DiarMU

Rok

1957

Délka

Autor

Hadač Jiří

Napsal

Simanov Vladimír

Označení

B0408

O chytré želvě

Podobné pohádky

Šedokrčka

Zimní pohádka

Sůl nad zlato

Smrček