y
Rukavička
Byl jeden dědeček a ten měl psa.
Jednou se vydal v zimě do lesa a psa vzal s sebou, aby mu bylo veseleji. A jak tak šel, ztratil rukavici a nic o tom nevěděl.
K rukavici přiběhla myška, vklouzla dovnitř a povídá: „To je teplá rukavička, tady budu bydlet.“
Za chvíli přiskákala žabka a povídá: „Rukavičko, kdo v tobě zůstává?“ „Já myška hrabalka. A kdo jsi ty?“ „Já žába kuňkalka. Pusť mě, budu bydlet s tebou.“ „I jen pojď, řekla myška. A bydlely tam dvě.
Přiběhl zajíček a ptá se:„Rukavičko, kdo v tobě zůstává?“ „Já myška hrabalka. Já žába kuňkalka. A kdo jsi ty?“ „Já zajíček ušáček. Pusťte mě, budu bydlet s vámi..“ „I jen pojď, řekly obě. A tak byli už tři.
Přiběhla liška: „Rukavičko, kdo v tobě zůstává?“ „Já myška hrabalka. Já žába kuňkalka. Já zajíček ušáček. A kdo jsi ty?“ „Já lištička sestřička. Pusťte mě, budu bydlet s vámi.“ A tak tam už bydleli čtyři.
Vtom – hle – běží kolem vlk. A také rovnou k rukavičce a ptá se, kdo v ní bydlí. Z rukavičky se ozvalo: Já myška hrabalka. Já žába kuňkalka. Já zajíček ušáček. Já lištička sestřička. A kdo jsi ty?“ Já vlček šedý boček. Pusťte mě, budu bydlet s vámi.“ „Nu pojď,“ zvala ho zvířátka k sobě. A tak jich tam bylo pět.
Kde se vzal, tu se vzal, před rukavičkou stojí kanec. „Roch, roch, roch. Kdo v tobě zůstává?“ „Já myška hrabalka. Já žába kuňkalka. Já zajíček ušáček. Já lištička sestřička. Já vlček šedý boček. A kdo jsi ty? „Já kanec zubatec.“ „Pusťte mě, budu bydlet s vámi!“ „Ale vždyť se sem už nevejdeš,“ řekla zvířátka. „Nějak se tam vtlačím, jen mě pusťte!“ „Tak tedy pojď,“ řekla zvířátka a bylo jich v rukavičce nacpáno k prasknutí.
Tu se z lesa kolébá medvěd. „Rukavičko, pověz, do v tobě zůstává?“ A zvířátka povídají: „Myška, žabka, zajíček, lištička, vlček a kanec. A kdo jsi ty?“ „Jsem medvěd vševěd, pusťte mě, budu bydlet s vámi.“ „Sami nemáme dost místa, leda by sis sedl na krajíček.“ Medvěd vlezl do rukavičky a už jich bylo sedm a báli se, aby rukavička nepraskla.
Zatím dědeček, jak tak jde a jde, zjistil, že nemá rukavičku. I obrátil se šel ji hledat. Hledá, pes taky hledá, až ji našel. Ale co to, rukavička se hýbe. Zaštěká pes: „Haf, haf, haf.“ Zvířátka se polekala a rozutekla se do lesa. Dědeček se sehnul, zvedl rukavičku a byl rád, že ji zase má.
