Kdysi, není tomu tak dávno – často bylo vidět matky s dětmi, které bída a nouze nutily jít po žebrotě. Mužové-otcové nemohli jim poskytnout ani to nejnutnější k živobytí. Mnozí z nich byli nezaměstnaní a sami neměli co jíst.
Bydleli v malých chatrčích, často i v chlévech. Děti byly v hadrách, bosé a hladové se třásly zimou. Často vyslechly spory a hádky, vše o nouzi a nedostatku.
+6
Některé ženy-matky chodily k pánům prát, děti zůstávali doma bez dozoru. Mnoho dětí se takto zmrzačilo, ba některé i v bytech uhořely. Zanedbané, otrhané děti nadělaly mnoho škody v sadech, zahradách i na stromech. Vybíraly mladé ptáčky z hnízd, měly radost ze strachu a bolesti matek malých ptáčků.
Na jedné straně bylo vidět malé školy, na druhé straně velké hospody. Děti, které měli daleko do školy, často na cestě i zmrzly. Pravidelně do školy ani nechodily, jen když bylo pěkné počasí. Na konci školního roku si tedy odnášely málo vědomostí ze školy.
Dnes je draze cenněn život každého, i o to nejmenší dítě je postaráno. Rodiče mohou spokojeně pracovat, jejich děti jsou v jeslích nebo v mateřské školce případně v družině mládeže, kde je o ně řádně pečováno.
Pro pracující stavějí se krásné domy v jakých kdysi bydleli jen boháči. Pracujícím se po práci dostává zasloužený odpočinek: slunce, zábava a pohodlí jim dodává nových sil k další práci.
Zatím co rodiče dobrou prací bojují za mír, o děti je dobře postaráno. Hrají si s hračkami a poslouchají krásné pohádky, které jim vyprávějí sestry. Vždy a přesně dostávají dobré a chutné jídlo.
Při pěkném počasí sedí v pěkně upravené zahrádce, dělají kotrmelce a hrají si s balonkem. Šťastné děti zpívají písničky, ptáčkové zpívají s nimi, nebojí se jich, neboť vědí, že děti jim neublíží a nebudou jim vybírat hnízda.
Brány moderních škol jsou otevřeny pro všechny děti našich pracujících. V pěkných šatách a dobře obutí navštěvují pravidelně školu, a nemají jiných starostí. Vědí, že co se nyní naučí, zůstane jim pro celý život.