Tři bratři a Kocourkovští

Byli tři bratři a těm zemřel otec. Zanechal svým synům kohouta, kocoura a kyj.

Nu což, aspoň se bratři nemusili o dědictví dlouho dělit. Nejstarší – Kuba si vzal kohouta, mladší bratr – Matěj se spokojil s kohoutem a na nejmladšího – Janečka zbyl starý, těžký kyj. „Co s takovým dědictvím budeme dělat?“ ptal se nejmladší bratr Janeček.

„Prodám své dědictví,“ povídá Kuba. A šel s kohoutem do města. Nikdo však kohouta nechtěl koupit. Kuba se vracel rozmrzele domů. Byla už tma, zabloudil a přišel k branám městečka Kocourkova. U vrátného si vyprosil nocleh. Sotva však usnul, vrátný už vstával. „Kam, kam?“ ptal se ho Kuba. „Inu, musím si pospíšit. Každý den chodím na kopec pro ráno a je tam trochu daleko.“

„Nikam nechoď, mám s sebou ptáka, který přivolává den,“ řekl Kuba a vytáhl z koše kohouta. Ten z plna hrdla zakokrhal: kykyryhý. Vrátný vyběhl ven a ejhle – nad horami se už jasnilo. Běžel hned pro starostu a ten koupil vzácného ptáka za dvě stě zlatých.

Potom šel na trh mladší bratra Matěj s kocourem. A rovnou do Kocourkova. Kocourkovští ho chtěli pohostit. Sotva donesli jídlo, seběhly se ze všech koutů myši a jídlo sežraly. Ať Kocourkovští dělali co dělali, ubránit se myším nedovedli.

„Pomohu vám,“ povídá Matěj. Rozvázal pytel a vypustil z něj kocoura. Jak ho myši ucítily, hned se rozutekly. Kocourkovští dali za vzácné zvíře tři sta zlatých a Matěj se vrátil spokojeně domů.

Pak šel do města nejmladší bratr Janeček, aby prodal kyj. Kyj byl těžký a Janeček šel dlouho a dlouho. Ani žádnou práci cestou nenašel. Hladový a unavený přišel konečně ke kocourkovským zahradám, a co vidí. Kocourkovští stavějí plot a kůly do země zatloukají hliněnými hrnci – jen to křape, křap křap.

Janeček se na takovou práci nemohl dívat: „Uhněte,“ povídá, rozpřáhl se kyjem a buch, buch. Několika ranami zarazil kůl do země. Kocourkovští si udiveně prohlíželi kyj. „Jaký je to zázrak,“ říkali.

„Ten pracuje sám,“ povídá bratr. „Jen jej musíte dobře držet, aby vám neurazil nohu. Kocourkovští nabídli Janečkovi pět set zlatých a přidali mu ještě koně.

A tak tedy od té doby není možno rozeznat Kocourkov od jiných městeček, protože i v něm dosud kohouti zrána kokrhají, kočky chytají myši a lidé zatloukají kůly do země palicí, nikoliv hrníčky...Jen ti tři bratři o Kocourkově vědí, šťastně žijí, dobře hospodaří a rádi o Kocourkovských vypravují.

Tři bratři a kocourkovští

Výrobce

DiarMU

Rok

1956

Délka

Označení

B0458

Tři bratři a kocourkovští

Podobné pohádky

Uhádni mne – Sedmitečná

Špatná hospodyňka

Jak v Kocourkově utopili raka

O Krakonošovi