Dvě sestry

V chaloupce u lesa žila vdova, která měla dvě dcery, jednu vlastní, druhou nevlastní pastorkyni. Vlastní byla škaredá a zlá, pastorkyně krásná dobrá a pracovitá. Proto ji neměly macecha s vlastní dcerou rády.

Jednou předla u studny pastorkyně přízi. Přišla macecha a řekla: „Málo jsi toho napředla, lenochu!“ Pastorkyně předla rychleji a rychleji, jen aby se macecha nezlobila. Přitom jí spadlo vřeteno do studny.

Macecha se na ni rozhněvala a spílala ji: „Vřeteno mít musíš, když ti spadlo do studny, tedy pro ně skoč!“ Co měla pastorkyně dělat? „Než takhle žít, raději ležet v hluboké vodě,“ řekla s a skočila do studny.

Když se probrala, uviděla před sebou velikou louku, kde vesele zpívali ptáci a nad hlavou svítilo sluníčko. I šla a šla, až potkala stádo ovcí. Ovečky bečely a naříkaly, že je bolí nohy, aby jim hráběmi prohrabala zem a koštětem umetla cestu. Pastorkyně ovečkám posloužila a šla dál.

Potkala kravičky a ty na ni hned volaly: „Podoj nás, podoj nás, dívenko milá!“ Pastorkyně usedla, podojila kravičky jednu po druhé a když byla hotova, šla zase svou cestou.

Tu proti ní běží stádo koní a jak spatří dívku, volají: „Rozčeš nám hřívy a vyber bodláčí!“ Pastorkyně rozčesala koním hřívy, zbavila je bodláčí a trnů a šla dál.

Dojde k chaloupce a za oknem uvidí Ježibabu. Tak se jí polekala, že se dala na útěk. Ale Ježibaba volala pastorkyni zpět a prosila jí, aby zůstala v chaloupce, že se jí dobře povede. Dívka uvěřila, pracovala v chaloupce a měla se dobře. Zpívala si a radovala se, až po roce služby se roztesknila a chtěla se vrátit domů.

Ježibaba ji nezdržovala a za dobrou službu zavedla pastorkyni k stříbrným vratům a otevřela je. Když dívka vycházela, celou ji posypala zlatem. Šla loukou, potkala ovečky, dali jí beránka. Potom potkala kravičky, daly jí telátko. Nakonec přiběhli koně a dali pastorkyni hříbátko.

Doma se jí macecha s dcerou ptaly, kde k tomu ke všemu přišla. A pastorkyně vyprávěla. „Sedneš si ke studni a budeš zase příst.“ rozkázala macecha. Potom hodila do studny vřeteno a poručila vlastní dceři aby pro ně skočila. Ta to učinila a vedlo se jí podobně jako pastorkyni.

Ovečkám však nezametla, kravičky nepodojila, koním hřívu neučesala a u Ježibaby pracovat nechtěla. Po roce otevřela Ježibaba vrata a řekla: „Jaká práce, taková odměna!“ Když prošla dívka vraty, vylila se na ni smola a polepila ji od hlavy k patě. Šla loukou zpět a ovce jí trkly, krávy bodly a koně kopli. A domů se vrátila místo ve zlatě celá zasmolená.

Dvě sestry

Výrobce

DiarMU

Rok

1957

Délka

Autor

Zezula Milan

Napsal

Pazourek Vladimír

Označení

B0459

Dvě sestry

Podobné pohádky

Jak nabyl zajíc dlouhých uší – Kam poběžíš?

Nemytá – Prádlo

Gulliverův návrat

Tři zlaté vlasy Děda Vševěda