y
Pecivál
Jeden otec měl tři syny. Starší dva synové byli vždy vyparádění, ale nejmladšímu každý říkal jen Pecivál, protože nejraději u pece sedával. Byl skromný a statečný. Jeho dobrotu lidé pokládali za hloupost.
Otec měl na poli zasetý oves, a ten mu každou noc nějaká pohroma ničila. Proto poslal své syny, aby ho v noci hlídali. Starší synové se důkladně připravili a sedli na koně. Pecivál si strčil do kapsy suché kůrečky z chleba a šel za nimi.
Když přišli na pole, založili si oheň, najedli se a potom tvrdě usnuli. Pecivál mezitím vylezl na hrušeň a hlídal. Před půlnocí přiletěli tři koně, a jeden z nich ...
... přiběhl rovnou k hrušni.. Jak se kůň o hrušeň otíral, skočil mu Pecivál do sedla a kůň se s ním dal do skoku. Vraník brázdil z ovsa do ovsa. Když už byl unavený, zastavil se a řekl.: „Dobře ses držel, vezmi ze mne ohlávku, a když jí zatřeseš, budeš mít vše, co si jen budeš přát!“
Pecivál vzal ohlávku, nikomu nic neřekl a odešel domů. Ráno našel otec oves zase pošlapaný. Velice se na syny rozhněval, že nic neuhlídali a dal oves pokosit.
Jednoho dne dal král vyhlásit, že svou dceru dá tomu za ženu, kdo z jejího okna v zámku utrhne zlatý prsten, zavěšený na zlaté šňůrce. Vypravili se i Peciválovi bratři. Osedlali si koně a sami se pěkně nastrojili. Pecivál si přichystal velké prase, sedl si na ně a vydal se na cestu. Všichni lidé se mu smáli.
Za humny Pecivál zastavil a zatřásl ohlávkou. V tom se mu zjevil koník a daroval mu měděného koně a měděné šaty. Na nádvoří zámku se vznesl na koni do výšky, vzal prsten a letěl dál. Podruhé vyhlásil král, že dá svou dceru jen tomu, kdo utrhne z jejího okna zlaté jablko. Tu zase přiletěl Pecivál na stříbrném koni, vyskočil k oknu a ujel i se zlatým jablíčkem.
Po třetí král vyhlásil, že dá svou dceru jen tomu, kdo strhne princeznin zlatý šáteček z nejvyššího okna zámku. Pokoušeli se o to i Peciválovi bratři a také mnozí další junáci, ale marně. V tom, jako bouře přiřítil se zlatý mládenec na zlatém koni, vyšvihne se k šátku, chytí jej, zamává králově dceři a letí na svém oři do dálky. Udivený král dal hledat statného mládence po celé širé zemi. A tak ...
... přišli vojáci ze zámku i k Peciválovým rodičům hledat zlatého mládence. Pecivál seděl u pece se starým kloboukem na hlavě. Jeden z bratrů mu na posměch zvedl klobouk a poslal ho v něm na dvůr krůty pást. V tom jeden z králových vojáků poznal princeznin zlatý šátek a pod ním skryté jablko na Peciválově hlavě. Hned chtěli vojáci Pecivála vzít s sebou. On jenom potřásl ohlávkou, a vzápětí mu koník dal zlaté šaty a krásného zlatého koně. Pecivál se vystrojil ...
... sedl na svého zlatého oře a letěl do zamku, kde ho vděčně přijali. Králova dcera se stala jeho ženou a dodnes šťastně žijí, jestli ještě neumřeli.
